Češi eurozóně nevěří, termín přijetí společné měny je nejasný

Současná ekonomická situace v eurozóně je velmi složitá a dotýká se také České republiky. Ta sice nemá společnou měnu euro, ale vzestupy i pády posledních měsíců přijímá zprostředkovaně. Jako exportní ekonomika je na eurozóně a poptávce v ní téměř životně závislá. Debata o vstupu do eurozóny uvízla na mrtvém bodě. Česko vyčkává, jak se situace vyvine. Termín přijetí společné měny je tak, jak se zdá, v nedohlednu.

Česko se k přijetí evropské měny zavázalo už při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Termín přijetí ale zatím nikdo závazně nestanovil. Premiér Petr Nečas na jaře letošního roku prohlásil, že Česko nezavede euro dříve než za osm až deset let. Velmi podobně vypadá i současná debata o euru. Veřejné mínění je k euru velmi skeptické, jak dokazují průzkumy. I kdyby bylo klima pro euro příznivější, nemohlo by se tak stát hned. Od rozhodnutí do přijetí eura musí uplynout alespoň tři roky. Kdy nejdříve by technicky mohlo Česko k euru přistoupit, shrnuje člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.

"Nejrychlejší možnost, jak by se toho dalo dosáhnout, je rok 2017. Samozřejmě za předpokladu, že se tady objeví touha splnit všechna přechodná období a přihlásit se k tomu. Osobně se domnívám, že ta touha tady není. Češi trpí nedůvěrou k tomu, jakým způsobem se eurozóna vyrovnává s těmi problémy. Rozhodně to nezvyšuje atraktivitu eura jako měny, která by měla nastoupit na místo koruny v očích Čechů. Nelze se divit. Koruna funguje dobře, nedělá zas takové problémy české ekonomice, ani ta její apreciace. Hlavně je třeba to vyvažovat rizikem, že jdete do projektu, který nemusí přežít."

Miroslav Zámečník, foto: Vláda ČR

Proti přijetí evropské měny se v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z jara tohoto roku vyslovily přes tři čtvrtiny občanů. Bylo to nejvíc v historii. Naopak pro přijetí eura se vyslovila jen necelá pětina lidí. Podíl nesouhlasu tak za poslední rok stoupl. V letech 2006 až 2009 přitom byly souhlasné a nesouhlasné hlasy zhruba vyrovnané. V roce 2010 poprvé v průzkumech převážil nesouhlas, který se poté dále prohluboval. I když ale Česko euro nemá, ekonomika země je na eurozónu navázána. říká Miroslav Zámečník.

"Z nečlenů eurozóny jsme na eurozónu vůbec nejvíce navázaná země. Náš obchod s eurozónou je pořád velmi významný a naprosto klíčový. Češi si uvědomují, že přestože euro nemají, tak problémům eura neutečou."

Eurem se zatím platí v 17 zemích. Jako poslední ho zavedlo Estonsko. Členem eurozóny je i sousední Slovensko, zavedlo ho v roce 2009. Bylo to tehdy dobré rozhodnutí, říká Miroslav Zámečník.

"Když zvažovali přijetí eura, tak klady převážily a já myslím, že ta slovenská úvaha byla tehdy správná. Když se podíváte na vývoj úrokových sazeb na Slovensku, tak slovenská koruna nikdy neměla nižší sazby, než to, co se stanoví ve Frankfurtu - kdežto v Česku už to byla realita."

Miroslav Kalousek

Ministr financí Miroslav Kalousek v létě řekl, že Česko se sice zavázalo v přístupové dohodě k zavedení eura bez zbytečných odkladů, donuceno ale být nemůže. "Udělá to až budoucí politická reprezentace nějaká, když to bude chtít,"řekl ministr. Dodal ale také, že by Česko v budoucnu přijmout euro mělo. Názor, že Česko má stabilní vlastní měnu, zase vyslovil prezident Václav Klaus při nedávné návštěvě Itálie. Prohlásil také, že panuje velká averze k tomu, aby země vstoupila do chystané bankovní unie. Důvody proč je česká koruna považována za velmi stabilní shrnul koordinátor pro zavedení eura v České republice Oldřich Dědek.

"Jedním z důvodů, proč máme stabilní korunu je, že ta měnová politika nebyla nucena - jako třeba v Maďarsku - čelit inflačním tlakům zpřísňování měnové politiky a příliš se odtrhnout od měnové politiky Evropské centrální banky. V tomto smyslu je myslím její pozice celkem dobrá, ale je potřeba vidět, že to není jen zásluha měnové politiky, ale i relativně kooperativního chování třeba odborů. U nás nedocházelo třeba k nějakému odtrhnutí růstu mezd od růstu produktivity práce. Jakkoliv můžeme být vůči deficitům kritičtí, tak přeci jenom laťka fiskální disciplíny zde byla dodržována."

Výhodou společné evropské měny je snížení bariér při vzájemné obchodu, říká také Oldřich Dědek.

Oldřich Dědek, foto: ČT24

"Projekt Evropské unie je postaven na myšlence vytvoření vnitřního trhu - to znamená volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. To je taková základní nosná myšlenka Evropské integrace. Když se na to takto podívám, tak asi každý ekonom bude souhlasit s tím, že jestliže v tomto prostoru a vnitřním trhu působí národní měny se svým kurzem, jsou to výrazné obchodní bariéry. Jestliže devalvuje jedna měna, tak to má naprosto ekvivalentní účinek, jako když zavedete exportní subvenci nebo dovozní přirážku."

Naopak problémem může být vytvoření jakési politiky unifikace.

"Standardní námitka vůči té společné měně je, že ona vytváří jakousi politiku jedné velikosti, která by měla padnout všem. To znamená, že jsou nastaveny jedny úrokové sazby, které jsou pro některou zemi příliš nízko, někde zase příliš vysoko. Takže se někde ekonomika přehřívá, někde je zase vystavena přílišně tvrdé měnové restrikci. Takže nakonec nikdo není spokojen."

Nedávno se objevily informace o tom, že Evropská unie chce vytvořit společný dohled nad bankovním trhem. Dohled nad činností bank převzala Evropská centrální banka, což by znamenalo velkou změnu. Na návrh hned reagoval ministr financí Kalousek, kdy na jednání v Nikósii na Kypru řekl, že takový vývoj může ohrozit evropskou integraci. Ekonom a rektor soukromé ekonomické školy Pavel Mertlík si ale myslí, že by Česko mělo do společných záležitostí Unie více promlouvat.

Ilustrační foto: Barbora Kmentová

"Zcela určitě by neměla být členem bankovní unie, pokud máme českou korunu. Na straně druhé - a to je otázka, jak to bude celé institucionálně uspořádáno - je určitě žádoucí, abychom jako Česká republika měli nějaké slovo v utváření těch pravidel. Jednak u nás působí instituce ze zemí eurozóny, jednak do té eurozóny možná také jednou budeme chtít vstoupit. I když dnes ta situace je ve fázi toho, kdy nevíme, co a jak bude, jestli bude vůbec nějaká eurozóna za deset let ještě existovat a tak dále. Nicméně, kdyby vyřešila svoje problémy, kdyby česká koruna opět řekněme systematicky posilovala a zejména procházela nějakými velkými výkyvy, jak jsme tomu byli svědky před rokem 2009 nebo 2008, tak ty úvahy o tom, proč vstoupit - ty by tady byly znova."

Na závěr Miroslav Zámečník shrnuje, jak by celá situace s přijetím společné měny mohla dopadnout.

"Říkal jsem to v nadsázce už několikrát, ale zopakuju to - Češi jednou vstoupí do eurozóny, respektive vstoupí do takové měnové zóny, ve které bude Spolková republika Německo."