Obstrukce ve sněmovně oddálily schválení církevních restitucí, opozice o nich chce znovu jednat

Opozici se ve sněmovně povedlo oddálit hlasování o církevních restitucích. Dlouho připravované narovnání státu s církvemi je přitom v dolní komoře ve třetím čtení a tento pátek je vládní koalice už chtěla schválit. Opozice ale už předem hrozila obstrukcemi. Ve třetím čtení navíc mohli poslanci hlasovat pouze do 14.00 hodin. ČSSD ale koalici nově nabídla, že pokud s ní bude o církevních restitucích jednat, v září obstrukce ukončí.

Sociálním demokratům, komunistům ani Věcem veřejným se nelíbí způsob a výše restitucí, jaké vláda s církvemi dohodla. Stát má podle vládního návrhu vydat církvím až 56 procent zabraného majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Zbytek má v příštích třiceti letech doplatit 59 miliardami korun. Opozice tvrdí, že v době vládních škrtů a úsporných balíčků si státní rozpočet nemůže tak vysoké odškodnění církví dovolit. Církevní restituce přesto prošly sněmovnou až do třetího, závěrečného čtení. Podle šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce je jeho strana ochotná s koalicí o restitucích ve sněmovně dál jednat. Současně tím ale bude zdržovat jejich schválení:

"Myslím, že bude dobře, když se tady každou středu a pátek sejdeme a budeme moci o církevních restitucích hovořit. Dokud budou argumenty pro a proti, abychom si je tu mohli vyříkat, když na tuto debatu nebyl čas v dřívějších měsících a vládní koalice se rozhodla, že tu debatu chce provádět až na půdě Poslanecké sněmovny."

Kateřina Klasnová

Sociální demokraté našli podporu i ve Věcech veřejných. Ty mají k vyrovnání státu s církvemi velké výhrady. Upřesnila je šéfka jejich poslanců Kateřina Klasnová.

"My jsme primárně pro to, aby skutečně došlo k vyrovnání s církvemi. Domníváme se ale, že vzhledem k tomu, že to paragrafové znění vykazuje celou řadu pochybení, je jednostranně výhodné pouze pro církve, bylo by z našeho pohledu nejčistší, kdyby ministerstvo kultury celé paragrafové znění předělalo."

Podle premiéra a předsedy ODS Petra Nečase se už ale o podobě vyrovnání státu s církvemi jednalo dost.

"Tady musím připomenout, že o tomto projektu se jedná od roku 2007. V minulém volebním období byla dokonce zřízena komise v Poslanecké sněmovně, ve které byla i sociální demokracie. Ten model, který jsme teď převzali, se v podstatě neliší od modelu z minulého volebního období, jen je pro stát lacinější. Takže se o tom diskutuje několik let."

Petr Gazdík

Šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík uvedl, že si umí představit odklad hlasování o církevních restitucích na září. Připomíná ale, že majetkové vypořádání s církvemi politikům nařídil i Ústavní soud.

"Ten jasným způsobem ve svém rozhodnutí zákonodárcům nařídil v co nejbližší době tento problém vyřešit. Kromě toho, jako přidaná hodnota, je odluka církve od státu. Pakliže se to nestane, bude to stát daňové poplatníky mnohem víc peněz. A to jsou fakta, o kterých sociální demokracie příliš nemluví. Snaží se na tom spíše získat politické body, nežli řešit podstatu věci."

Nevyřešené církevní restituce komplikují už více než 20 let život i městům a obcím. Většinou blokují pozemky, se kterými by mohly obce nakládat. Například v Kosoři u Prahy chtěli postavit obchvat, aby nákladní auta nejezdila přímo kolem školy. Už tři roky o něm ale neúspěšně jednají. Situaci kritizuje starosta Kosoře Karel Kindl:

"V případě, že nebude rozhodnuto, kdo je oprávněn s těmito pozemky nakládat, nebo kdo je oprávněn podepsat smlouvu pro takovéto stavby, tak si to nedovedu dlouhodobě představit, protože současný stav považuji za neudržitelný."

Některé římskokatolické diecéze se už bez ohledu na výsledek parlamentního schvalování začaly na případný návrat svého majetku připravovat.