Ocenění za rozvoj vědy získali překladatel Hilský či astrofyzik Grygar

Astrofyzik Jiří Grygar, překladatel Martin Hilský nebo historik Petr Čornej. To jsou někteří z vědců, které Učená společnost ocenila v pondělí medailemi za zásluhy o rozvoj vědy. Cenu za svoji práci ale dostali i studenti, učitelé nebo začínající vědci.

Petr Čornej, foto: BBC

Medaile Učené společnosti jsou v rámci české vědy prestižní cenou. Podle historika Petra Čorneje je ocenění důležité pro další chuť do vědecké práce.

"Je to samozřejmě určitá satisfakce, protože člověk mívá často pochybnosti o sobě samém, zda ta práce k něčemu je a potom se ukáže, že je."

V souvislosti s letošními medailemi jsou nejčastěji skloňována dvě jména - překladatel Martin Hilský a astrofyzik Jiří Grygar. Ti získali ocenění za celoživotní přínos. Prvně jmenovaný přeložil do češtiny celé dílo Williama Shakespeara. V roce 2001 byl za zásluhy o šíření anglické literatury v Česku jmenován čestným členem Řádu britského impéria. Českému rozhlasu řekl, proč si svého ocenění váží.

„Je to ocenění vzácné. Protože je od Učené společnosti, tedy společnosti vědců většinou přírodních a exaktních. A dostat vyznamenání, když je člověk takříkajíc z humanitních věd, vlastně literát, si toto ocenění tím víc váží."

Martin Hilský

Martin Hilský působí na pražské filosofické fakultě. První shakespearovský překlad vytvořil v roce 1984 a byl to Sen noci svatojánské. Od té doby přeložil už více než 20 Shakespearových her. Hru Večer tříkrálový převedl do češtiny v roce 1999, v témže roce dokončil i překlad Hamleta. Martin Hilský je také autorem monografií a napsal také několik desítek studií a esejů o anglické a americké literatuře.

"Už od dětství mě zajímala literatura. K jazyku jsem se dostal mnohem později, ale anglická literatura mne zajímala z mnoha důvodů. Je to úžasná literatura, je strašně bohatá a tak dále, to by bylo dlouhé povídání. Shakespeare, to přišlo mnohem později a k mému překvapení mně bylo 40 let, když jsem začal. Dostal jsem nabídku přeložit první hru - a byla to vlastně náhoda."

Další oceněný - Jiří Grygar - je významný český astrofyzik a astronom. Kromě své vědecké práce se českou vědu snaží zpřístupnit lidem a srozumitelně vysvětlit zákonitosti fyziky a astronomie. Vydal řadu knih a byl průvodcem v televizním pořadu Okna vesmíru dokořán. Zabývá se i vztahem vědy a víry. Za popularizaci vědy získal řadu cen, včetně ocenění UNESCO s názvem Kalinga Prize v roce 1996. Je mimo jiné také zakládajícím členem Evropské astronomické společnosti. Často se také vyjadřuje k situaci české vědy jako takové. Před několika lety odmítl vládní cenu pro špičkové vědce a protestuje také proti omezování vědecké činnosti. Po vyhlášení cen Učené společnosti upozornil, že věda dnes není v dobré pozici.

Jiří Grygar

"Ta pozice dobrá není a myslím, že se dokonce i mírně zhoršuje v posledních letech, že je jakýsi takový vrchol, kdy ta věda přece jenom měla trochu ustláno na růžích, aspoň na takových malých růžičkách, to bylo asi tak před takovými 5 lety. Těch několik opatření udělala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, ve chvíli, kdy se přejmenovala a z toho názvu vypadlo slovo věda, které tam původně bylo. Kupodivu to bylo symptomatické. Od té doby jde ta podpora státu nějak bokem."

Ocenění Učené společnosti si odnesli také mladí vědečtí pracovníci a středoškoláci za práce, se kterými uspěli v badatelských soutěžích. Svoji historickou práci popsala i Miloslava Dočkalová z Litomyšle.

"Zabývá se tématem politického vězeňství v 50. letech. Jmenuje se Muž určený k likvidaci - MUKL. Jedná se o práci, které mapuje život politického vězně Miroslava Dočkala. Je mým dědečkem, takže ta práce mne o to více zajímala."

Mezi další oceněné patří chemik Jaroslav Stejskal, který se zabývá přípravou takzvaných polymerů. Ty se uplatňují v energetice či v elektronice při vývoji obrazovek a klávesnic. Zmiňovaný historik Petr Čornej se zabývá mimo tematiky husitsví také výukovými materiály k dějepisu pro střední školy.