Jiří Pavlica uvede ve Svatovítském chrámu svou Bránu poutníků
Mladí umělci z Německa, Polska a České republiky ze symfonického orchestru Europera uvedou tuto neděli ve Svatovítské katedrále v Praze skladbu Jiřího Pavlici Brána poutníků. V předvečer jeho svátku tak připomenou osobnost sv. Vojtěcha, jemuž je skladba věnována. Záštitu na koncertem má kardinál Dominik Duka.
"Mně se pracovalo dobře. Ta nejkrásnější práce je vždycky ta nejzákladnější, kdy střádáte motivy a promýšlíte deset variant. To je ta nejsvobodnější část. A pak je nutné se ukáznit a říct si: tohle ano a tohle ne. Ale to nejsvobodnější, nejkrásnější a to, co člověka naplňuje svrchovaně blahem, je ta tvorba základních motivů."
Vy jste pro naprostou většinu posluchačů známý svou interpretací lidové hudby a pak samozřejmě těmi přesahy, různými fúzemi, do kterých jste se pouštěl. Tohle je velký krok jinam. Kam tak míříte?"Říkáte velký krok někam jinam. Pro mne to není úplně velký krok, protože já jsem těch pokusů o průnik do vážné hudby udělal v minulosti víc. Ať už to byla Malá mše, tedy Missa brevis pastoralis, Oratorium smíru, svita Chvění. Vždycky pro velký symfonický orchestr. Pro mne je to krok, kam jsem si zatím nedosáhl. Mám pocit, že v oblasti vážné hudby jsem si tímto oratoriem Porta peregrinorum sáhl nejdál, kam je mi dopřáno dosáhnout. Jestli někdy v budoucnu budu pokračovat... Chuť by byla, a kdyby byly síly a inspirace, tak se zcela určitě ještě pokusím o další věci. Ale v tuto chvíli a v této životní fázi je to nejdál, kam jsem dosáhl."
Pan dirigent Krejčí říkal, jak je úžasné pro mladé členy souboru si sáhnout na živého skladatele. Jaké je to pro skladatele pracovat s takovým mládím?
"Je to oboustranně inspirativní. A o to tam taky trošku šlo, protože v kontaktu s mladými lidmi se člověku otevírají další a další brány poznání, abych tedy naplnil i smysl názvu Brána poutníků. Protože každý jsme poutníkem, který projde tou první branou do života, pak přes další a další brány docházíme až k té poslední bráně, kdy člověk přechází do jiných dimenzí. A tato konzultace, a někdy konfrontace, ale hlavně živý kontakt s mladými lidmi je vždycky osvěžující a inspirativní."Nebyl jim sv. Vojtěch, osobnost stará víc jak tisíc let, příliš vzdálený? Dokážou z něj něco pochopit?
"Já jsem si s tím docela lámal hlavu, ale myslím si, že v těch tématech, která jsme nastínili a která jsou v textech Renaty Putzlacher, je sv. Vojtěch mladým lidem blízký. Jednotlivé části se jmenují třeba Otázky. On tam řeší, kam má jít, zda je mu osud nakloněn, jestli ho čeká štěstí. Takové otázky si klade i dnešní člověk, tím spíš mladý, který je na prahu života. Další část je Chtivost slávy, kde ho láká ten nablýskaný svět. A vedle toho je, na co mám, kam můžu dosáhnout. Z toho vzniká rozpor, u mladých lidí tím spíš, protože ještě neznají míru, nemají životní zkušenosti. Další část se jmenuje Chrám ticha. A tak bych mohl pokračovat. Ticho k tomu usebrání každý z nás potřebuje. Nebo Voda a oheň. To je přece svár duše a těla. To prožívá každý z nás a stejně tak mladí lidé. To všechno jsou témata blízká mladým lidem. A alespoň podle toho, co mi tlumočil pan dirigent Krejčí, ti mladí lidé si skladbu rádi hrají a rádi si ji prozpěvují."
/hudební ukázka z Brány poutníků/V ukázce z Brány poutníků zpívá i sólista Národního divadla v Praze Roman Janál. Samotný orchestr a sbor Europera tvoří na dvě stovky studentů ze tří sousedních zemí. Představuje ho jeho dirigent a umělecký šéf projektu Europera Miloš Krejčí:
"Říká se tomu Europera Jungendorchestr a my teď máme už i sbor, takže můžeme uvádět i větší, rozsáhlejší díla, spolu se sborem a sólisty. Tento orchestr na počátku ve svých řadách měl talentované mladé muzikanty z České republiky, Polska a Německa. Byli to převážnou většinou vybraní žáci hudebních škol. Já bych vám přál zažít, když se ty děti sejdou a zkoušejí. To není jen konfrontace kultur. To je i konfrontace zvyků, jsme tři různé národy. Druhá věc, která mne na tom zajímá, je to, že za tu dobu někteří členové tohoto orchestru se mezitím stali známými nebo velmi známými profesionálními hudebními nebo dokonce sólisty. Čili jestli to má tento výsledek, tak to má podle mého názoru smysl."
Jednou ze sólistek nedělního slavnostního koncertu ve Svatovítské katedrále bude například i třináctiletá houslistka Pavla Tesařová, která už získala několik mezinárodních cen a v r. 2010 vystoupila na závěrečném koncertu festivalu Zlatá Praha za doprovodu Europera Jugendorchestru s Václavem Hudečkem. Tuto neděli uvede sólový part v náročném koncertu pro housle a orchestr Maxe Brucha. Vedle toho zazní i skladby Claude Debussyho, Vítězslava Nováka nebo Franze Liszta. Koncert k poctě sv. Vojtěcha bude uveden ve prospěch občanského sdružení Cesta 121, které pečuje o katolické kněze v seniorském věku.