Sirotci v Nepálu budou mít nový domov i díky Češce Radce Škardové

Les Amis de Children's Home - Přátelé dětských domovů - je malá charitativní organizace z Francie, která zajišťuje humanitární pomoc dětem v Nepálu. Organizace pomáhá stavět školy a sirotčince, pravidelně vozí potřebné věci nebo organizuje adopce nepálských sirotků. Zatím poslední charitativní cesty po nemocnicích, školách a sirotčincích se zúčastnila i lektorka českého jazyka ve Francii Radka Škardová, která se se mnou po telefonu podělila o své dojmy.

Foto: Les Amis de Children's Home

Viceprezident organizace Francis Lechevalier spolu s dobrovolníky Gérardem Bertinem a Radkou Škardovou odletěli na devatenáctidenní výpravu do Nepálu koncem prosince loňského roku. Z osobních věci si vezli jen nutné minimum, aby mohli omezený počet zavazadel naplnit potřebnými věci pro nepálské děti. Vezli knížky, školní pomůcky, potraviny, oblečení a léky. Mise směřovala do hlavního města Káthmándú a do vesnice Melamchi v oblasti Bagmati v centrálním Nepálu. Právě tam Les Amis de Children's Home působí jako jediná charitativní organizace v regionu. Cíle výpravy popisuje Radka Škardová.

„V Káthmándú přímo jsme navštívili soukromou francouzskou školu, tam jsme vezli třeba jen knihy. Pak jsme pod záštitou Francouzské aliance navštívili také pár dalších škol v Káthmándú. Přímo v Melamchi jsme navštívili tři školy, pak jsme navštívili ještě školu v Tipine a Jyamire, tam bylo několik škol v horách, kam se člověk už těžko dostává. Nenavštívili jsme pouze školy, ale navštívili jsme i nemocnice a hospice, kam jsme vezli léky. Do té jedné nemocnice jsme připravovali i stáž pro francouzské lékaře."

Foto: Les Amis de Children's Home

V regionu Bagmati charita spravuje kromě škol také sirotčinec, který v Melamchi před pár lety postavila. Tříčlenná skupina přijela do vesnice nejen na pravidelnou kontrolu, ale také zahájila stavbu dalšího domu pro osiřelé děti.

„Hlavním posláním bylo navštívit sirotčinec v Melamchi a v tom sirotčinci pobýt i s těmi dětmi, jejichž rodiče byli z valné části zabiti za maoistických útoků. Tam jsme s nimi spali, v tom sirotčinci třináct dnů. Další poslání té naší mise bylo zahájit stavbu pokračování toho sirotčince. To znamená dát dohromady projekty s architekty, jít přímo na místo, dohlédnout na tu stavbu, jezdit s nimi traktorem a podílet se na stavbě jako takové."

Kromě stavby sirotčince se česká lektorka starala o tlumočení, pomáhala s výukou a nezbytnou administrativou. Jak sama říká, dobrý pocit ze smysluplné práce se mísil s bezmocí a nepřestavitelnou bídou. Nepál je jednou z nejchudších zemí světa, téměř osmdesát obyvatel žije pod hranicí chudoby za méně než dva americké dolary na den. Zhruba polovina Nepálců je negramotná. Radka Škardová přibližuje svou nedávnou zkušenost z návštěvy Nepálu.

Foto: Les Amis de Children's Home

„Vidíte spát lidi na ulici, umírat lidi mezi odpadky, mezi dobytkem. Tam často pro ně nepřekonatelná bída která vede až k sebevraždám, drogám, k alkoholu, tak je taková, že často jako kdyby úplně v nich probouzela živočišné pudy, čemuž se člověk asi nemůže divit, protože to často je i boj o přežití. Když jsem se těch vzdělanějších, třeba na univerzitách nebo v těch lepších rodinách, zeptala zda vidí východisko, tak řekli, že od té doby, co se rozpadlo v Nepálu království, že je všechno tak zkorumpované, že sami říkají, že nejlepší řešení je únik z té země."

Organizace Les Amis de Children's Home jezdí do Nepálu dvakrát ročně. Její pracovníci přímo na místě kontrolují účelné využití peněz i hmotných darů. Rozsáhlá korupce, absence systému a často i nepříznivé klima rozhodně nevytváří příznivé podmínky pro humanitární pomoc. Podle Radky Škardové je to téměř jako boj s větrnými mlýny.

Foto: Les Amis de Children's Home

„Pokusili jsme se o nějakou dobrou věc, ale na druhou stranu nikdy pak nevíte, co ti Nepáleni s tím udělají sami. I když se s tím naloží čistě, tak třeba i ty děti v tom sirotčinci jednoho dne vyrostou, a co potom oni. Jak v tom systému vlastně přežijí nebo jak s tím naloží? To řešení v současně nastaveném systému je asi veškeré žádné."

Nabízí se tedy otázka, zda má humanitární pomoc v nepálských podmínkách nějaké opodstatnění. Česká lektorka se z charitativní mise vrátila s vírou, že pomohla alespoň s málem. A jela by Radka Škardová znovu?

„Asi bych to podnikla znovu. Ona jakákoliv pomoc má smysl. Už jen to, že člověk jde a asi čistým úmyslem, že chce pomoct, tak to je možná nesmírně obohacující cesta poznání i nějakého takového vnitřního zrání."