Vláda schválila církevní restituce

Vláda schválila církevní restituce. Pro hlasovali i ministři za Věci veřejné, kteří s podporou dříve váhali. Církevní restituce vychází z loňské dohody tří vládních stran a 17 českých církví.

Petr Nečas, foto: ČTK

Církve mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Stát také církvím zaplatí 59 miliard korun, uvedl premiér Petr Nečas.

"Finanční náhrada bude vyplacena ve třiceti ročních splátkách a nesplacená částka bude valorizována podle inflace."

Celkově by se tak vlivem inflace mohla částka vyšplhat až na 96 miliard korun. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo trvat 17 let.

Ministři jednali o restitučním zákonu už potřetí za sebou. Lídři Věcí veřejných nejprve žádali vysvětlit, z čeho bude stát vyplácet finanční vyrovnání, o víkendu přišli s návrhem ušetřit zrušením některých ministerstev. ODS a TOP 09 odmítali církevní restituce spojovat s jakýmikoli podmínkami. Vztahy mezi stranami se vyostřily natolik, že v pondělí pohrozil premiér Petr Nečas (ODS) tím, že ministry, kteří by pro majetkové vyrovnání s církvemi nezvedli ruku, z vlády odvolá. Šéf resortu financí Miroslav Kalousek je ochotný o úsporách jednat, nikoli ale v souvislosti s církevním majetkem.

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

"Nic z toho nebylo konkrétního a je zřejmé, že to byly nápady z pátku na sobotu pravděpodobně ještě při několika lahvích těžkého francouzského vína. Já ty nápady nechci shazovat a je možné o nich velmi vážně diskutovat, ale nelze je spojovat s již uzavřenou dohodou jako podmínku pro to, abychom splnili již uzavřenou dohodu. Takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna."

Věci veřejné /VV/ se k jednání sešly dvakrát v úterý a naposledy ještě ve středu brzy ráno před jednáním vlády. Zástupci vedení strany navštívili i pražského arcibiskupa Dominika Duku. Podle předsedy VV Radka Johna členové strany uvěřily zárukám premiéra Petra Nečase (ODS), že finanční část restitucí nebude mít nepříznivý dopad na občany.

Zleva Karolína Peake, Radek John a Vít Bárta, foto: ČTK

"Shodli jsme se na jednáních panem premiérem, že se peníze na výplatu církví získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoliv škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích. Občana se toto vyrovnání nedotkne, peníze budou nalezeny jinde."

Argument Věcí veřejných, že kvůli zhoršení ekonomické situace nebudou na finanční náhrady pro církve v rozpočtu peníze, není podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury na místě.

"Ne, to není důvodem, protože předpokládané výdaje státního rozpočtu jsou zhruba 2 miliardy, ale při výdaji zhruba 1,2 biliónů, je to necelé dvě promile rozpočtu. Kdybych to chtěl převést na rodinný rozpočet, tak pro rodinu, která má příjem 20 tisíc měsíčně, se jedná o výdaj 40 korun. To není nijak dramatické. My jsme přesvědčeni, že to má být prioritou této vlády a jsme připraveni ty peníze najít."

Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Sociálním demokratům přijdou finanční kompenzace pro církve nepřijatelné. Podle předsedy poslanců ČSSD Jeronýma Tejce budou zavazovat další generace a o vyrovnání státu s církvemi by podle něj měla rozhodovat veřejnost.

"Jsme přesvědčeni, že právě otázka církevních restitucí by stála za konání referenda a rozhodně by to byl počin, který by zvýšil důvěru občanů v politiku jako takovou."

Většina občanů ČR, okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet. Uvádí to internetový průzkum společnosti SANEP na skupině čtyř tisíc dotázaných. V případě konání referenda by církevní restituce podle průzkumu odmítlo podpořit 60 % dotázaných. A to i v případě, kdyby to znamenalo rozpad stávající vlády. Dlouhodobě negativní postoj veřejnosti vůči církevním restitucím je podle SANEP dán mj. skutečností, že drtivá většina domácí populace nemá k církvi žádný osobní náboženský vztah.