Sociální reforma mění rodičovskou, příspěvky pro postižené i pravidla pro nezaměstnané
V Česku začala platit část sociální reformy. Mění rodičovskou, příspěvky pro postižené i pravidla pro nezaměstnané. Novinkou je, že všechny dávky a podpory budou vyplácet jen Úřady práce. Těch je v Česku 423. Přebírají tak část agendy i 1600 úředníků od radnic. Podle kritiků se systém měnil narychlo a úředníci nový způsob vyplácení dávek a nápor příjemců nezvládnou.
"Rodič podle určitých podmínek, které stanoví zákon, si může volit výši dávky a tím i dobu pobírání. Novinkou je, že tuto dobu může během pobírání měnit podle aktuální situace v rodině jednou za tři měsíce."
Výše rodičovské přitom nesmí být vyšší než 70 procent předchozího výdělku a může být maximálně 11 500 korun měsíčně. Také podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku jsou mírnější. Pokud je dítě starší dvou let, může rodič pracovat na plný úvazek a o peníze nepřijde.
Sociální reforma mění i pravidla nezaměstnaným. Nárok na podporu budou mít jen lidé, kteří v posledních dvou letech odváděli aspoň 12 měsíců důchodové pojištění. Dosud dostávali nezaměstnaní podporu hned po ztrátě práce. Nyní později, podle toho, na kolik měsíců dostali od firmy odstupné. Někteří dlouhodobě nezaměstnaní se navíc musí pravidelně hlásit na poště. Novinka, která v Česku funguje od podzimu, by měla vymýtit práci načerno. Podle ohlasů v tisku to však komplikuje život lidem, kteří načerno nepracují. Ti to považují za šikanu. Stěžují si, že jim nová místa nejsou nabízena a mnozí mají problémy s dopravou. Jako třeba Luboš, který je bez práce dva roky. Na jihlavskou poštu chodí třikrát týdně a na autobusy nemá peníze."Dvacet korun denně, to je 60 korun za týden, když tam musím třikrát. To je špatné. Jsem po operaci, byl jsem zraněný, nefunguje to tak jak má ten život."
Kdo na příslušnou poštu nepřijde a nevysvětlí to, bude vyřazen z evidence Úřadu práce. Zhruba 80 lidem na Vysočině už se to stalo. Úřad práce může také lidi, kteří jsou dva měsíce bez práce, zapojit do tzv. veřejné služby, maximálně dvacet hodin týdně. Kdo bez vážných důvodů odmítne, toho čeká vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Prakticky to znamená, že nedostane podporu a navíc si musí sám platit zdravotní a sociální pojištění. Nezaměstnaní si od ledna mohou také vybrat, jakou by si chtěli udělat rekvalifikaci. A pokud budou mít příslib zaměstnání, může jim úřad práce rekvalifikaci proplatit.Končí také nepřehledný systém dávek pro postižené. Nově jsou dávky dvě - příspěvek na mobilitu a na pomůcky. Handicapovaní se však 4. ledna chystají protestovat. Podle nich hrozí, že úřady práce agendu nezvládnou. Chtějí proto hromadně přijít a najednou podat žádost o příspěvek. Pokračuje šéf pardubické krajské rady osob se zdravotním postižením Milan Pešek.
"Přechod na nové věci bude sám o sobě tak náročný, že i kdybychom se tam čtvrtého nestavili, tak si myslím, že nebudou schopni vyřídit příspěvky tak rychle. To znamená, že spousta lidí by už přišla o leden."
Ministerstvo práce považuje obavy handicapovaných za zbytečné. Úředníci prý přechod na nový systém zvládnou a lidé peníze dostanou včas. První pracovní den se na některých úřadech práce fronty tvořily. Například v Brně či ve Zlíně. Úřady v Ostravě problémy v souvislosti se sociální reformou nezaznamenaly. Od dubna má začít fungovat tzv. karta sociálních systémů. Ta by měla zjednodušit a zpřehlednit celý systém sociálních dávek. Kartu budou mít všichni, kdo budou dávky pobírat. Povinně s ní ale budou platit jen ti, kteří čerpají dávky pomoci v hmotnou nouzi.