Sněmovna schválila přímou volbu prezidenta

Českého prezidenta budou lidé možná volit přímo. Poslanecká sněmovna ve středu schválila příslušnou ústavní novelu. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran v dolní komoře kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi. Novela je nyní v rukou Senátu.

Foto: ČTK

Pokud zákon začne platit, lidé by měli příštího prezidenta vybírat už v roce 2013, kdy vyprší mandát Václava Klause. Vyjednávání přitom provázela řada kompromisů. Sociální demokracii se do vládní novely podařilo prosadit dva ze tří svých pozměňovacích návrhů. Jeden se týká omezení prezidentovy pravomoci ohledně zahájení trestního stíhání, druhý omezení prezidentovy imunity pouze na dobu výkonu funkce. Vyjednávání komentoval ministr spravedlnosti za Občanskou demokratickou stranu Jiří Pospíšil.

"Už samotný vládní návrh obsahoval zvýšení odpovědnosti prezidenta, kdy prezident bude odpovědný za hrubé porušení ústavy a ústavního pořádku. To byl také ústupek sociální demokracii. V kombinaci posílení odpovědnosti prezidenta například za porušení ústavy a omezení imunity prezidenta vytváří relativně výrazný posun. Je třeba si ale uvědomit, že teprve uvidíme, jak bude v praxi aplikována."

Předloha také navrhuje snadnější odvolatelnost prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že prezident hrubě porušil ústavu, může být odvolán. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a poslanecká sněmovna, pokud by sestavily ústavní většinu. Nejistota nyní panuje v tom, jak se k volbě postaví právě Senát. Sociální demokraté, kteří mají v horní komoře většinu, doporučili svým senátorům, aby ústavní novelu schválili. Českému rozhlasu podporu Senátu potvrdil předseda horní komory Milan Štěch z ČSSD.

"V Senátu dlouhodobě, alespoň v našem klubu, je velmi příznivá atmosféra pro přijetí změny ústavy a tím umožnění přímé volby prezidenta republiky. Jsem připraven ten návrh podpořit tak, jak byl schválen v poslanecké sněmovně. Budu působit na mé kolegy tak ,abychom návrh schválili a aby se mohly připravovat další právní předpisy, které umožní již v nadcházejících prezidentských volbách přímou volbu všemi občany."

Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50.000 občanů nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu podle průzkumů chce většina populace, dlouhodobě zhruba 60 procent obyvatel Česka. Politologové ale vidí na změně, kterou schválila sněmovna, hodně negativ. Zavedení přímé volby by podle řady z nich vedlo k rozkolísání parlamentního systému. Hlava státu volená přímo by kvůli tomu měla silnější postavení, které by nutně oslabovalo vládu. Více už Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

"Představa o tom, že prezident vzešlý z přímé volby bude mít větší legitimitu je jistě správná. K čemu ale tu větší legitimitu potřebuje, když ho nechcete učinit politickým tahounem našeho ústavního systému? Představa, že přímo volený prezident republiky bude nadstranický, je naprosto lichá, protože naopak politické strany budou v zásadě monopolisty v organizování a financování volební kampaně, zatímco v případě parlamentní volby je možné domluvit se na někom nadstranickém, jako byl třeba Václav Havel."

Opačný názor má děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda legislativní rady vlády Aleš Gerloch. Nesdílí obavy kritiků z toho, že by přímá volba prezidenta ohrožovala českou demokracii.

"Já tak úplně přesvědčen nejsem, protože v řadě států, kde jsou parlamentní formy vlády, se prezident republiky volí přímo, a o tom, že by to zašlo tak daleko, že by se měnily na nějaké poloprezidenské nebo prezidentské systémy, se nedá hovořit."