Sněmovní maratónci jsou v cíli

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Poslanecká sněmovna v noci na pondělí podle očekávání přehlasovala koaliční většinou stanoviska opozičního Senátu k reformním a úsporným zákonům. Hlasování předcházela několikadenní, úmorná obstrukční rozprava. Zásadní reformní předlohy teď míří k prezidentovi Václavu Klausovi, který by je měl podepsat.

Zleva Karel Schwarzenberg,  Petr Nečas a Radek John,  foto: ČTK
Desítky hodin obstrukcí nahradila ve sněmovně v noci na pondělí hlasovací smršť. Během půl hodiny koalice přehlasovala senátní stanoviska ve všech 14 zákonech. Od ledna se tak zvýší dolní sazba daně z přidané hodnoty na 14 procent, prodlužuje se doba pro příjezd záchranné služby k pacientovi z 15 na 20 minut a přijat byl i první ze zákonů penzijní reformy, který zavádí druhý pilíř penzijního systému. Poslanci schůzi zahájili už v úterý a třikrát jednali i v noci. Pro zákonodárce to byla jedna z nejvyčerpávajících schůzí, připustil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg:

"Věcné rozpory budou vždycky, ale myslím si, že to, co jsme teď předvedli, nebylo příliš hezké."

Předseda vládních Věcí veřejných Radek John na závěr víkendového jednání zkritizoval obstrukce sociálních demokratů:

"Denní provoz sněmovny stojí několik set tisíc korun. Nebylo nic uděláno a bylo vyplýtváno několik milionů, aniž to má výsledek. Naopak výsledek byl, že ministři nemohli vykonávat voje práce na ministerstvech a poslanci se nemohli připravovat na další jednání."

Bohuslav Sobotka,  foto: ČTK
Zdlouhavý maratón při schvalování reformních zákonů ve sněmovně může mít dohru u Ústavního soudu. Obrátit se na něj s ústavní stížností chce opoziční sociální demokracie. Nelíbí se jí, že koalice omezila diskusi nad zákony vrácenými Senátem. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka přitom má v rukou výrazný argument - kriticky se totiž k postupu koalice vyslovili i sněmovní právníci:

"Já jsem stoupencem toho, abychom se na Ústavní soud obraceli pouze tehdy, pokud budeme mít skutečně silné právní argumenty, nechci tuto věc rozhodovat emotivně pod dojmem těch šesti nebo sedmi dnů, které jsme tady strávili v Poslanecké sněmovně verbálními souboji s poslanci vládní koalice. Chci, aby se na to v klidu podívali právní experti a dali jasné stanovisko, jestli má význam takovouto stížnost podávat a jestli máme šanci na případné zrušení alespoň některého z těchto zákonů, které tady vládní koalice protlačuje."

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík ale považuje zvolený postup za legitimní způsob, jak zamezit obstrukcím sociálních demokratů:

Foto: ČTK
"Rozhodně není namístě. Neučinili jsme nic jiného, než se bránili proti naprosto obskurnímu postupu sociální demokracie. Kdybychom se nebránili těmi nočními jednáními, kdybychom nezkrátili onu dobu, tak bychom se dostali do frekvence, kdy jeden zákon v jednom čtení, případně vracenka ze Senátu, je schválená jednou za pět měsíců. To znamená naprostý kolaps demokratické instituce a naprostý kolaps schvalování zákonů v České republice."

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka však trvá na tom, že se pokusí připravit podklady pro stížnost u Ústavního soudu:

"V tuto chvíli uvažujeme o analýze, o přípravě podkladů, a v horizontu několika týdnů, předpokládám, dospějeme k názoru, zda definitivně v souvislosti s touto schůzí Poslanecké sněmovny a s přijatými zákony, bude sociální demokracie stížnost podávat."

Premiér Petr Nečas se ale této možnosti neobává:

Petr Nečas,  foto: ČTK
"Myslím si, že bylo nesmírně důležité, že první proběhlo projednávání zákona, který se týkal stavebního spoření, kde bylo zjevné, že se jednalo o obstrukci. I v judikatuře Ústavního soudu je, že je povinností opozice chovat se jako konstruktivní opozice a že nemůže dojít k tomu, aby menšina zablokovala, nebo paralyzovala chod parlamentu."

Pro to, aby nedocházelo k obstrukcím, zvažuje vládní koalice změnit jednací řád Poslanecké sněmovny. Připustili to v České televizi šéfové poslanců ODS a TOP 09 Zbyněk Stanjura a Petr Gazdík. Inspirací by údajně podle Zbyňka Stanjury mohl být například systém frakcí, který funguje v Německu:

"V Bundestagu je rada starších, která přidělí k projednávanému bodu délku debaty, a ta se dělí podle velikosti frakcí, tzn. každá frakce má podle volebního výsledku, a záleží na ní, jestli mluví 30 řečníků po minutě, nebo jeden řečník půl hodiny. Tuto taktiku si už dělá samostatně frakce. Tím bychom se vyhnuli nekonečným debatám a třicetkrát slyšenému stejnému projevu u stavebního spoření."