Vláda čelí protestům
Protivládní protesty sílí. Nejde jen o slovní útoky na vládou prováděné škrty, ale i několikatisícová shromáždění na náměstích měst po celé republice. A jejich organizátory zdaleka nejsou jen opoziční politici či odbory. Autory slovních protestů pak jsou stále častěji také osoby veřejně známé. Reakce vládních politiků na jejich výtky jsou někdy podrážděné a racionální argumentace prosté.
Vládní politici mají k těmto požadavkům zásadní výhrady. Například ministr financí Miroslav Kalousek v nedělní televizní debatě prohlásil, že Holešovská výzva není protestem lidí proti vládě a jejím krokům, ale proti demokratickému systému. Kabinet se podle něj ani přes demonstrace nevzdá plánu na snižování státního deficitu:
Ministru Kalouskovi v České televizi oponoval hejtman Jihomoravského kraje, sociální demokrat Michal Hašek. Podle něj lidem dochází trpělivost i dech:
"Když vidí, jakým způsobem dnes postupuje vláda, jakým způsobem konsoliduje veřejné finance, nebudeme v rozporu v tom, že je třeba konsolidovat veřejné finance, ale tisíckrát se budeme lišit v cestách, jakými toho dosáhneme."
Vládě Michal Hašek vytkl například to, že trpělivě budovaný sociální smír rozvrátila a stačil jí na to rok a půl.
"Já se domnívám, že pan Kalousek je velký dezinformátor, protože ve svém úvodu řekl, že demokratické principy chce Holešovská výzva narušit. My naopak chceme, aby tady vznikla opravdu demokracie, aby konečně lidé věděli, že fungují soudy, že fungují instituce."
Autorům Holešovské výzvy se také nelíbí, že ministr Kalousek v televizní debatě také nepřímo zmínil Adolfa Hitlera, když řekl, že o novém spravedlivém řádu mluvil kdysi i jakýsi malíř pokojů v Německu.
Ke kritikům způsobů provádění vládních reforem se nyní přidala také ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Pro deník Právo a poté pro Českou televizi mimo jiné řekla:
Premiéra Petra Nečase popudil výrok o tom, že vládní reformní zákony jsou "šílené a asociální". Podle něj je takové politické prohlášení od ústavního soudce v rozporu s nezávislostí soudu a je "skvrnou" na jeho pověsti. Slova Elišky Wagnerové "nadzvedla" všechny vládní politiky, avšak jejich nejčastější reakcí nebyla polemika s tím, co řekla, ale to, že to řekla jako ústavní soudkyně. Profesor Jiří Přibáň, expert na ústavní právo na Cardiff Law School však připomněl, že mandát Elišky Wagnerové končí 21. března:
"Nedomnívám se, že by Eliška Wagnerová měla ještě déle čekat, protože ona už de facto skončila ve své funkci ústavní soudkyně. Ona už nebude žádnou kauzu rozhodovat, a proto obviňovat ji z ohrožování nějaké soudcovské nezávislosti je skutečně malicherné a zlovolné."
Ústavní soud bude o některých z reformních zákonů Nečasovy vlády rozhodovat na podnět opoziční ČSSD.
