Rozhodnutí summitu EU škrtnout polovinu řeckých dluhů české banky neohrozí
Škrtnutí poloviny řeckého státního dluhu, posílení záchranného fondu eurozóny a rekapitalizace evropských bank. Na pomoc svým bankám dostane Řecko dalších 30 miliard eur. Touto dohodou skončilo jednání mimořádného summitu lídrů evropské sedmadvacítky v Bruselu. Spolu se zástupci soukromých investorů dlouho do noci hledali cestu k zastavení dluhové krize eurozóny. Jaký to bude mít dopad na české banky?
"Má-li být zvýšena kapitálová přiměřenost bank, pak pro celou řadu západoevropských bank, zvlášť pro ty, jejichž bilance jsou plné řeckých dluhopisů, které budou z padesáti procent odepsány, bude velmi vážný problém získat kvalitní kapitál pro dokapitalování svých bilancí. Může to být velký problém i pro jejich národní vlády, protože vlády nemusí být v situaci, kdy budou schopny, aniž by ohrozily své vlastní finance, ten kapitál poskytnout."
"Já chci zdůraznit, že pro české banky to není problém, protože kapitálová přiměřenost se v průměru pohybuje u českých bank dokonce nad touto hranicí, někde na úrovní třinácti procent."
Ani podle analytika makléřské společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky nepředstavuje noční dohoda lídrů eurozóny pro české banky zásadní problém. Tuzemské finanční ústavy celkem držely řecké dluhopisy za 12,5 miliardy korun, část z nich už ale odepsaly. Týká se to hlavně ČSOB, Komerční banky a UniCredit. Banky teď sice odepíší další část řeckého dluhu, dopad na jejich zisky ale nebude zásadní.
"Komerční banka například odepsala ve druhém čtvrtletí 1,7 miliardy korun řeckých dluhopisů. Vzhledem k té noční dohodě se dá očekávat, že odepíše přibližně stejnou částku. Což pochopitelně sníží její celoroční čistý zisk, který ale i tak pravděpodobně bude někde kolem deseti miliard korun, čili stále velice solidní. Důležité je, že se jedná o jednorázový odpis, který už se nebude opakovat. Proto bych ten dopad na samotnou Komerční banku viděl jako velice omezený."
Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela ale nejsou výsledky nočního summitu pro Evropu zcela pozitivní. Politici podle něj měli s bankami vyjednat jednodušší pravidla, hlavně pro soukromé investory.
"Byla jedinečná příležitost pro evropské politiky, aby pohovořili s bankami, protože právě banky mají na svědomí ty dluhové pasti, které máme dnes na stole. My dnes máme velikou obavu, že bude naplňován ještě striktněji BASL 2, to znamená, že banky už nám podnikatelům nepůjčí téměř nic."
"Myslím, že už je i užitečné přestat přemýšlet v Evropě v kontextu národních financí, ale začít přemýšlet v kontextu evropských financí. Je možná načase to hledí solidarity zemí, které si navzájem pomáhají, rozšířit, protože tak funguje globální svět."
Naopak prezident Václav Klaus se netají svou skepsí vůči společné evropské měně i postupu eurozóny při záchraně krachující řecké ekonomiky. Do eura už ale podle něj země eurozóny nainvestovaly příliš mnoho, než aby je teď nechaly padnout. Evropská měna proto současnou krizi přežije, nebude to ale zadarmo, soudí Klaus:
"Já stále a stále zdůrazňuji, že euro je udržitelné, ale za strašlivě vysokou a pro mne neúnosnou a nepřijatelnou cenu. Prostě euro nás bude stát strašně moc. Nejenom v přesunech peněz vždycky ze severu na jih Evropy, ale daleko víc v tom, že Evropa prožije desetiletí naprosté stagnace a naprostého nerůstu."
