Gigantický ekotendr jde do finále
Tři firmy budou v Česku soutěžit o megazakázku za sto miliard korun na odstranění starých ekologických škod. Přihlášku s cenovými nabídkami podaly Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services ze skupiny J&T. Obálky s nabídkami však ministerstvo financí otevře až příští týden. Odpor proti tomuto gigantickému ekotendru pokračuje.
"Je fér to, že vláda bude mít na stole reálné nabídky od těch, kteří se do tendru přihlásili, a může se rozhodnout tak, že s žádným z nich smlouvu neuzavře. Pak by se rozhodovalo dál, jak s odstraňováním starých ekologických zátěží naložit. Jedna z variant nepochybně je třeba rozdělení těch zátěží do více menších tendrů."
Šéf ministerstva financí Miroslav Kalousek potvrdil, že jím vedený resort v celé soutěži zajímá jediné - cena:"To je jednokriteriální soutěž. Bude rozhodovat jedno jediné kritérium, a to je cena. Vláda musí mít jasnou představu, zda cena, která bude navržená, je evidentně výhodnější než současné ceny, které platíme za postupnou likvidaci, anebo ne. Údaje České inspekce životního prostředí vycházejí s odhadů, nikoliv z přesných dat, které jsou na dataroomu. Také to Česká inspekce životního prostředí jasně říká."
Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je asi 114 miliard korun. Její výše se stala terčem kritiky z řad politiků, ekologů i z Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle některých odhadů by k likvidaci škod mohla stačit třetinová částka. Ministerstvo financí proto nyní nechává hodnotu zakázky prověřit dvěma nezávislými posudky.
Opoziční ČSSD celý tendr odmítá. Podle jejího prvního místopředsedy Michala Haška není v možnostech našeho státu vydat v tuto chvíli tolik peněz. Navíc se objevily nové vědecké metody, které by mohly zakázku výrazně zlevnit:
"Ty náklady by byly ve zlomcích uvažovaných peněz, o kterých hovoří Nečasova vláda. Dejme tedy šanci tomu, aby se prokázalo, že skutečně buď naši vědci objevili unikátní technologii, a ta celou záležitost zlevní, a pokud nikoliv, tak se bavme o tom, jestli není lepší tendrovat jednotlivé ekologické škody či bloky ekologických škod než nějaký balík, který bude znamenat výdaje desítek miliard korun."
Odstraňování starých ekologických škod formou obřího tendru je od začátku pod palbou kritiky protikorupčních organizací. Řadu výhrad má i ředitel Transparency International David Ondráčka:
"Je celá řada argumentů, ekonomických i právních, proč takto nepostupovat, proč by stát neměl předávat jednomu generálnímu dodavateli všechny zakázky, protože on je sám stejně nemůže realizovat a bude si na to hledat subdodavatele. To naprosto nahrává k tomu, aby se ty tři firmy, které v tendru zůstaly, domluvily, aby uzavřely kartel. A je tam celá řada dalších a dalších argumentů, jak se bude kontrolovat odevzdané sanační práce, které proběhnou nebo neproběhnou. To je prostě nastaveno velmi špatně."
I Transparency International navrhuje tendr rozdělit na řadu menších. Náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček ale obří zakázku obhajuje:
"Ta zakázka svým rozsahem a organizací je ojedinělá, ale to ještě neznamená, že by byla podivná nebo že by s ní muselo být spojováno cokoliv dalšího. Ano, je to něco, co je nezvyklé, ale také se nedá vyloučit, že podobné soutěže na jiné záležitosti bude muset Česká republika organizovat."Odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou vláda schválila v červnu 2008. Ministerstvo financí ji ale muselo dočasně zastavit kvůli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumával stížnosti některých účastníků tendru. Do tendru se původně přihlásilo šest uchazečů, ministerstvo financí v prvním kole tři z nich vyřadilo. Tendr na odstranění starých ekologických škod se týká 510 lokalit po celé České republice.