Neologismy

V našem seriálu o zajímavostech češtiny si budeme povídat o neologismech. Jak uslyšíte od Terezy Filinové, s některými slovy žijeme odnepaměti. Užíváme je a ani nám nevadí, že nevíme, jak vznikla.

Hustý!

Nepřemýšlíme nad tím, že pivo bylo původně všechno, co se pije, a že slovo jídlo souvisí s jedem (jakožto látka, která snědena, otráví). Na některá slova pro změnu rádi zapomínáme, necháváme je společně s věcmi, které označují, zmizet v propadlišti dějin. Náš slovník se prostě proměňuje v souvislosti s měnícím se světem kolem nás.

Vše začíná u neologismů, u slov, která mají příznak novosti. Ta mohou označovat buď novou skutečnost anebo nově pojmenovávat skutečnost už existující, kterou je potřeba pojmenovat přesněji či výrazněji. Na některá nová slova si buď zvykneme, přijmeme je a ta se pak stanou platnou součástí naší lexikální soustavy. Proces je to postupný a zdlouhavý a tak trochu nevyzpytatelný. Některé neologismy totiž v jazyce nezakotví a nevysvětlitelně zmizí v nenávratnu. Jako příklad lze uvést výraz rozvid pro označení televize, který byl uměle vytvořen podle již existujícího pojmenování rozhlas a který se očividně neujal. Postupné přijímání jde dobře pozorovat u slov přejatých, u nichž se postupně přizpůsobuje i pravopis (např. slovo image, které už čím dál častěji vidíme napsané i "česky", tedy imidž).

Jako neologismy hodnotíme nejen slova zbrusu nově utvořená nebo přejatá, ale neologismy jsou i "stará dobrá" slova, která se začnou užívat v novém významu. Neutrální slova hustýči krutý s významem "skvělý" doslova ovládla vyjadřování dnešních mladých. Stejně módní bylo svého času slovo boží s tím samým významem, které se dočkalo i variant soží a koží. Ty ovšem ve slovníku neologismů nenajdeme a užívá už je jen málokdo. Takové a další jim podobné výrazy jsou charakteristické pro určité období, vzpomeňme za všechny jen na hodnotící výrazy bomba, bombastický v 90. letech či současné všudypřítomné super.

Některé neologismy vznikají jen pro určitou příležitost, např. v novinovém titulku, a pak zase zmizí. Takovým slovům se říká okazionalismy a určitě jste se s nimi už potkali, ne-li je sami užili. Jde o taková slova, která buď pomáhají řešit momentální výpadek paměti nebo neschopnost najít vhodné slovo, vznikají tedy spontánně, anebo se stávají záměrnou inovací. To platí zejména u novinářů a spisovatelů, u nichž se užívání neologismů stává mnohdy součástí individuálního stylu.

Pravděpodobně takto vzniklo ono proslulé tunelování, z poslední doby pak např. sloveso vyčunkovat a svůj původ tu má i sloveso vychytat, které se začalo užívat v souvislosti s úspěšným hokejovým brankářem. Módní výraz vychytávka do svého slovníku přijali mladí s otevřenou náručí. Právě oni milují neologismy všeho druhu, které si často sami vytvářejí a kterým starší už občas přestávají rozumět (např. vysmahnout, smažka, špek, sloveso pařit a pak samozřejmě pařba, pařan). Ani zde není jasné, proč se zrovna tato slova ujala a začala se všeobecně užívat. Jistou roli určitě sehrály známé osobnosti, které jim vdechly život, a nezbytná média. A propos, slyšeli už jste slovo vyšilabizírovat?

Příspěvek jsme poprvé vysílali 21. října 2007, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.

---

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.