Průzkum ukázal, že Češi mají nízkou finanční gramotnost

Češi jsou finančně negramotní. Ukázal to první komplexní průzkum v dospělé populaci České republiky, který si nechalo vypracovat ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Výsledky zveřejnil ministr Miroslav Kalousek počátkem tohoto týdne. Podrobnosti jsou v dnešní ekonomické rubrice:

Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Průzkum probíhal letos na podzim v celém Česku. Odpovědělo v něm víc než tisíc respondentů ze všech věkových kategorií:

"Ty výsledky jsou pro mne zcela šokující. Ne že bych byl optimista. Ne že bych očekával, že se dozvíme, že máme na trhu všechny informované spotřebitele, kteří v okamžiku, kdy dělají své rozhodnutí, vědí o svých penězích všechno. Ale že míra negramotnosti je taková, to mne přece jenom mimořádně překvapilo,"

zhodnotil výsledky průzkumu ministr financí Kalousek. A hned také uvedl nejkřiklavější příklady:

"Téměř dvě třetiny, 64 procent lidí, nečte v celém rozsahu smlouvy, při kterých se zavazují k dlouhodobým platbám. Jenom šest procent respondentů vůbec ví, co je to arbitrážní doložka a jaká z ní pro ně vyplývají práva. Pro každého, kdo nabízí finanční produkt, existuje povinnost uvádět roční procentní sazbu nákladů, aby si každý mohl odpovědně spočítat, zda je nebo není v jeho silách a v možnostech jeho budoucích příjmů splácet své dlouhodobé závazky. Jenom šestina lidí ví a dokáže správně vysvětlit, co to je roční procentní sazba nákladů."

Eva Zamrazilová
Vrchní ředitelka České národní banky Eva Zamrazilová podobné výsledky ale víceméně očekávala:

"Plně potvrdily to, co jsem vnímala během své dvou a půlleté gesce nad ochranou spotřebitele. To znamená, že lidé čtou ledabyle, nevěnují smlouvám dostatek času a bohužel si neumějí spočítat základní souvislosti."

Státní instituce podle ní v takovém případě ani nemohou předejít všem rizikům, která svět financí přináší:

"Finanční svět je složitý, má řadu nástrah a ochrana spotřebitele prostě nemůže spotřebitele ochránit před všemi léčkami a nástrahami, které na něj ve finančním světě čekají. Nemůže trh vyčistit a umést všechny cestičky. To je naprosto absurdní představa. My můžeme pouze zamezit a trestat porušení platných zákonů, a to často ještě jen v případě, kdy jsme na ně upozorněni. Na druhé straně jsem ale přesvědčena, že je úkolem veřejného sektoru dát lidem nástroje, pomocí kterých mohou těm léčkám a nástrahám na finančním trhu odolávat. A jediným nástrojem, který může fungovat, je oblast dovedností a znalostí, kterým zde zjednodušeně říkáme finanční vzdělání. To není jenom finanční gramotnost. Je to soubor nejrůznějších dovedností čtenářských, matematických, ekonomických, právních a tak dále. Je to prostě určitý základní stavební kámen, aby člověk obstál v moderním světě, kde neustále podepisuje nějaké smlouvy, od pracovních smluv až po penzijní připojištění."

Takové znalosti a dovednosti by podle Evy Zamrazilové měli budoucí spotřebitelé získávat už ve škole. Jak ale ukazují i další průzkumy, například nedávno zveřejněný průzkum OECD, české děti na tom se vzděláním nejsou dobře:

"Z dětí, které neumějí pořádně číst a pochopit základní obsah informace stěsnané v několika stránkách, neumějí logicky uvažovat, neznají trojčlenku, neumějí pracovat se zlomky, naprosto nutně vyrostou lidé, kteří prostě neobstojí ve finančním světě a nebudou finančně gramotní."

"Jestliže absolvent střední školy si neumí sečíst, kolik ho bude stát hypotéka, tak je to trestuhodné zanedbání základního vzdělání podle mého názoru,"

dodal k tomu ministr Kalousek. O výsledcích průzkumu chce jednat s šéfem resortu školství Josefem Dobešem:

"Já se s touto zprávou sejdu pokud možno co nejdříve s panem ministrem školství a budu velmi naléhat, abychom vládě předložili tyto výsledky s nějakými závěry, jak zásadním způsobem doplnit výuku na základních a středních školách. Neboť odpusťte mi můj často opakovaný bonmot: zapomenu-li, že Karel IV. založil Karlovu univerzitu v r. 1348, je to zcela jistě ostuda, ale možná, že se bez téhle informace životem nějak protluču. Jestliže si ale nepřečtu smlouvu a nevím, co je roční procentní sazba nákladů, mohu dostat do šílené sociální frustrace nejenom sebe, ale i svou rodinu."

Rizikem pro spotřebitele však podle Evy Zamrazilové z České národní banky není jen neznalost základů finančního světa. Mnozí lidé se chovají i zcela neodpovědně:

"Když něco chci a nemám na to, půjčím si. Zde vidím zásadní riziko. A potom - příliš výhodné produkty. Kolik lidí je ochotno tyto produkty akceptovat a opět se chovat rizikově."

Miroslav Kalousek uvedl i konkrétní příklad takového chování:

"Jenom necelá polovina si myslí, že není dobře půjčovat si na dovolenou. Mírně větší polovina pokládá za správné vzít si úvěr na dovolenou a dominantně to zdůvodňuje tím, že dluh tolik nevadí, když si dovolenou pořádně užije. Já si myslím, že v téhle větě a v tomhle přístupu je v zásadě zaklet strukturální problém deficitu veřejných rozpočtů, protože v té politické reprezentaci nesedí jiní lidé než ve veřejnosti."

Důsledkem rizikového chování spotřebitele na finančních trzích je pak podle něj kolotoč zadlužování:

"Nemůže existovat na jednu stranu svobodný a na druhou stranu naprosto spravedlivý trh finančních produktů bez spotřebitele, který si je vědom své odpovědnosti a elementárních informací. Ministři financí nejenom v České republice, ale v celé řadě dalších zemí, mají ale bolavou zkušenost s tím, že takto neodpovědní lidé, neodpovědní vůči svým vlastním penězům, když s odpuštěním naletí, jako že naletí, anebo si nezváží své možnosti, že to potom neinterpretují způsobem: já hlupák! Interpretují to způsobem, že za to může stát, za to můžou špatné zákony, za to můžou neodpovědní poslanci, za to může zločinná národní banka. Vy jste mne okradli a vraťte mi mé peníze ze státního rozpočtu! Přitom skutečnost je taková, že jsou hloupí, neodpovědní, a chtějí-li tu kompenzaci ze státního rozpočtu, nechtějí ji od nikoho jiného než od odpovědnějších občanů, kteří se alespoň při rozhodování o svých vlastních penězích seznámili s těmi elementárními skutečnostmi."

Výsledky průzkumu o finanční gramotnosti v Česku jsou zveřejněny na internetové stránce ministerstva financí.