Ekonomický přehled týdne

Ilustrační foto: Miroslav Zimmer, ČRo
0:00
/
0:00

Státní rozpočet skončil loni schodkem necelých 63 miliard korun. Podle ministerstva financí jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008. Vláda totiž původně počítala s deficitem sto miliard. Podle opozice jsou ale za nižším schodkem evropské dotace a oživení ekonomiky.

Schodek rozpočtu byl loni o téměř 40 miliard korun nižší, než plánovala vláda

Ilustrační foto: Miroslav Zimmer,  ČRo
Státní rozpočet skončil loni schodkem necelých 63 miliard korun. Podle ministerstva financí jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008. Vláda totiž původně počítala s deficitem sto miliard. Podle opozice jsou ale za nižším schodkem evropské dotace a oživení ekonomiky.

Rozpočet na loňský rok byl první, který Sobotkova vláda sestavovala. Ten předcházející zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Vláda schodek rozpočtu nižší než plánovaných sto miliard čekala. Co nižší schodek ovlivnilo, upřesňuje šéf resortu Andrej Babiš z hnutí ANO:

"Bylo to dáno hlavně tím, že jsme výrazně zlepšili práci finanční a celní správy. Vybrali jsme podstatně více daní a odvodů než v minulosti. Také jsme extrémně dobře plnili čerpání evropských fondů."

Andrej Babiš,  foto: ČTK
Příjmy z daní byly přitom podle Babiše negativně ovlivněny řadou jednorázových položek, jako byly úpravy sazeb DPH, zvýšení slev na děti nebo navrácení slevy pro pracující důchodce. Státu loni rostly výdaje meziročně o 86 miliard korun. A kde nejvíc utrácel?

"Ty výdaje reprezentují 60,5 miliardy investic navíc. Podívejte se na naši dopravní infrastrukturu. Nemáme dálnici do Vídně, do Lince, nemáme rychlovlaky. Také jsme museli dobudovat personální vybavení státu. Máme novou bezpečnostní situaci, museli jsme nabrat další počty policistů, vojáků, chybí učitelé."

Opozice spokojená s výsledkem hospodaření koaliční vlády není. Například s argumentem o lepším výběru daní nesouhlasí bývalý ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek:

"Když je vyšší spotřeba, vyšší hospodářský růst, tak se také více vybere. Ale tempo výběru daní zaostává za tempem růstu spotřeby a tempem ekonomiky."

Letošní schodek rozpočtu je sedmdesát miliard korun. I ten chce ale Babiš snížit. Tento trend má vést až k vyrovnanému rozpočtu.


Ministr Mládek: Čerpání peněz z Evropské unie se na růstu HDP loni podílelo až 1 pct bodem

Jan Mládek,  foto: Filip Jandourek,  ČRo
Čerpání peněz z evropských fondů se na růstu české ekonomiky v loňském roce podílelo až jedním procentním bodem. Očekávaný růst HDP za rok 2015 činí 4,5 procenta. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Reagoval tak mimo jiné na kritiku prezidenta Miloše Zemana za to, že vláda nevyčerpala 35 miliard korun z eurofondů. Podle Mládka jeho rezort využil všechny evropské dotace určené podnikatelům na jejich projekty z operačního programu Podnikání a inovace: "Celkově to bylo 3,1 miliardy euro, což dělá zhruba 84 miliard korun."


Český průmysl rostl o 5,7 procent

Ilustrační foto: Harald Hoyer,  CC BY-SA 2.0
Český průmysl v listopadu zrychlil meziroční růst na 5,7 procenta po říjnovém růstu o 3,8 procenta. Opět k tomu přispěl hlavně automobilový průmysl. Klesla naopak výroba chemických látek a také elektřiny. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Ve srovnání s předchozím měsícem byla průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o 1,2 procenta.

"Výsledek průmyslové výroby za listopad je zklamáním. Meziměsíčně jsme čekali drobný nárůst," komentoval čísla analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Výkonnost českého průmyslu je v posledních měsících značně rozkolísaná, což podle něj bylo z části dáno odstávkami v energetice. Trend vývoje průmyslové výroby ale stále směřuje vzhůru, dodal.

Statistický úřad zveřejnil i informace ze stavebnictví, které se v listopadu vrátilo k růstu. Stouplo o 1,5 procenta. Stavebnictví táhly zejména inženýrské stavby. Zahraničí obchod skončil v listopadu přebytkem 14,3 miliardy korun, meziročně byl o čtyři miliardy korun vyšší.


Zavedení minimální penze 8500 Kč by stálo 4,7 mld ročně

Iluistrační foto: Barbora Kmentová
Případné zavedení minimálního důchodu, který by podle představ důchodové komise mohl dosahovat 8500 korun, by ročně stálo zhruba 4,7 miliardy korun navíc. Pokud by se valorizace penzí navázala na růst nákladů důchodců místo indexu růstu cen, výdaje by se každý rok zvedly zhruba o 2,4 miliardy. Celkový dluh na výdajích by se tak za čtvrt století mohl proti nynějšímu způsobu přidávání zvýšit o stovky miliard.

Možné varianty zvyšování důchodů propočítalo ministerstvo práce na žádost důchodové komise. Podle šéfa komise Martina Potůčka by se podoba penze změnila. Pevnou část, která je pro všechny stejná a dnes činí 2440 korun, by se tak rovnala minimálnímu důchodu. Zbytek by byla procentní část, která by se stejně jako dnes valorizovala o určité procento podle růstu cen a mezd.

Asi sedmi procentům lidí nad 65 let hrozí podle statistiků příjmová chudoba. Pokud by seniorky a senioři nedostávali dávky, pod hranicí chudoby by se ocitla desetina z nich. Kdyby neměli ani důchody, do chudoby by spadlo devět z deseti penzistů a penzistek.


ČNB v listopadu intervenovala za zhruba 10 miliard korun

ČNB,  foto: archiv Radia Praha
Česká národní banka v listopadu loňského roku na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu zhruba 10 miliard korun. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 Kč/EUR. Od té doby do konce loňského listopadu tak ČNB intervenovala za zhruba 400 miliard korun.

V polovině prosince Bankovní rada zopakovala, že pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí bude zřejmě na konci roku 2016. Inflace totiž bude většinu příštího roku nízká a až v roce 2017 se bude pohybovat mírně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Podle některých ekonomů ovšem může centrální banka prodloužit kurzový závazek až do jara 2017.


Dozorčí rada Českých drah schválila prodej pozemků společnosti Penta.

Dozorčí rada Českých drah na mimořádném zasedání schválila prodej pozemků v okolí pražského Masarykova nádraží. Koupit je má společnost Penta. Za pozemek o rozloze 10 tisíc metrů čtverečních zaplatí státnímu dopravci 235 milionů korun. Co prodej pro České dráhy znamená, vysvětluje předseda dozorčí rady Českých drah Milan Feranec:

Foto: Tomáš Adamec,  Český rozhlas
"Hlavně se odblokuje situace, která bránila rozvoji této lokality, včetně rekonstrukce Masarykova nádraží. Prodáme pozemky, které žádným způsobem nevyužíváme. Vyroste tam administrativní centrum, ale hlavně nám to umožní pokračovat v rekonstrukci Masarykova nádraží, což je pro nás asi nejdůležitější."

Penta chce na pozemcích postavit komplex kancelářských a obchodních budov. Přislíbila také 135 miliónů na opravu historického nádraží. Konečná cena pozemků rovněž závisí na tom, jaký objekt Penta na parcele postaví, potvrdil mluvčí společnosti Ivo Mravinac:

"Protože Penta už má představu, jak by území chtěla dál rozvíjet, tak je pravděpodobné, že výsledná částka pro České dráhy přesáhne 600 milionů korun."


Allianz kupuje část finanční skupiny Wüstenrot, Raiffeisenbank část Citibank

Allianz pojišťovna získala povolení České národní banky na nákup pojišťovací části finanční skupiny Wüstenrot. S akvizicí vyjádřil souhlas začátkem loňského prosince i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, takže Allianz se tak stala vlastníkem akcií životní i neživotní pojišťovny Wüstenrot. Všechny dosavadní smlouvy klientů obou pojišťoven skupiny Wüstenrot zůstávají v platnosti.

Česká národní banka také udělila Raiffeisenbank souhlas s převzetím části Citibank, která poskytuje v ČR služby fyzickým osobám. K vlastnímu převzetí retailového bankovnictví Citibank dojde 29. února 2016, informoval mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Zavoral. Transakce se týká také segmentu kreditních karet, poboček a bankomatů. Cenu ani další detaily dohody banky nesdělily. Citibank se bude v ČR soustředit na bankovní služby pro české firemní, institucionální a komerční klienty a také rozšiřovat spolupráci s nadnárodními klienty a globálními investory.


Prodej aut loni stoupl o pětinu na rekordních 230.857 vozů

ILustrační foto: Marián Birošík,  public domain
Prodej nových osobních aut loni vzrostl o 20 procent na rekordních 230.857 vozů. První Škoda Auto zvýšila prodej o 27 procent na 73.927 vozů a získala tak téměř třetinový podíl na trhu. Oznámil to Svaz dovozců automobilů. Podle Jiřího Zouhara ze společnosti PwC měla velký vliv na nárůst prodejů posilující důvěra spotřebitelů i firem v rostoucí ekonomiku, která by měla pokračovat i letos.

Na druhém místě mezi osobními auty skončil Volkswagen s růstem o 30 procent na 23.754 aut. Třetí Hyundai rostl jen o čtyři procenta na 19.688 vozů. Na dalších místech skončily značky Ford, Dacia a Opel.


Ropné laguny v Ostravě má vyčistit firma AVE CZ odpadové hospodářství

Pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství odstraní kaly v ostravských lagunách po chemičce Ostramo. Oznámilo to ministerstvo průmyslu a obchodu. Společnost získala zakázku ve výběrovém řízení a se státním podnikem Diamo už podepsala smlouvu. Firma má kaly odvézt do tří let a dostane za to 429 milionů korun.

Laguny jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Obyvatele v okolí obtěžují zejména zápachem. Čištění lagun provázejí neustálé problémy a termín vyčištění se stále posouvá. Vytěženo bylo už zhruba 200.000 tun kalů, jenže se ukázalo, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun odpadu, se kterými se původně nepočítalo.


Každý obyvatel Česka vyhodí až 80 kilogramů potravin ročně

Každý Čech podle statistik vyhodí zbytečně v průměru až 80 kilogramů potravin ročně. Přitom jde o jídlo nebo suroviny, které se stále dají využít. Podle statistik každá česká rodina zbytečně utratí až 20 tisíc korun ročně za jídlo, které nakonec nestačí sníst a vyhodí ho.

Ilustrační foto: Radio Praha
Na Českém rozhlase Radiožurnálu startuje nový seriál, který na plýtvání jídlem chce ve spolupráci se špičkovými šéfkuchaři upozornit. Projekt má veřejnosti také poradit, jak dobře vařit takzvaně ze zbytků. Nejčastěji Češi vyhazují pečivo, ovoce a zeleninu. Masa se naopak zbavujeme minimálně. Lidé svou chybu vidí v tom, že při nakupování nebo vaření správně neodhadnou množství.

"Z průzkumu vychází, že nejvíce vyhazují potraviny mladí lidé ve věku 18 až 29 let. Mají i méně času ty věci zpracovat, protože přijdou večer z práce a nemají třeba čas si vařit. A nejméně vyhazují jídlo skupiny jako jsou senioři nebo lidé s menšími příjmy," přiblížila Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo výsledky loňského průzkumu, do kterého se zapojilo tisíc lidí.

Skoro polovina z těch, co se k plýtvání přiznali, vyhazovala pečivo, dalších 40 procent ovoce a zeleninu. Průzkum ale zároveň ukázal, že část mladých lidí - asi 26 procent - se naopak snaží suroviny využívat beze zbytků. Zpracovat umí třeba slupky, nať i starší zeleninu.