Průzkum: Češi jsou v rámci OECD průměrně finančně gramotní
Úroveň finanční gramotnosti Čechů odpovídá průměru zemí OECD. Vyplývá to z průzkumu ministetsva financí, který proběhl v rámci mezinárodního měření úrovně finanční gramotnosti. Výsledky měření OECD ukazují, že Češi zároveň společně s Rakušany patří mezi národy nejvíce si spořící na budoucí spotřebu.
Podle analýzy si ale Češi méně často sestavují finanční plány. Domácí rozpočet si nesestavuje více než polovina českých domácností. Většinou jej považují za zbytečný nebo se jim sestavovat nechce. Lidé ale začali aktivněji spořit, oproti roku 2015 tak činí dvojnásobek Čechů. Častěji si také stanovují dosažitelné finanční cíle. Rovné dvě třetiny domácností si dnes vytváří finanční rezervu pro případ ztráty příjmu.
"Rostoucí individuální odpovědnost každého z nás je cesta správným směrem. Současná krize jasně ukázala, jak rychle a nenadále se může finanční situace změnit,“ uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.
Polovina domácností by podle průzkumu zvládla pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu po dobu delší než tři měsíce a 27 procent domácností pak déle než půl roku. Naopak 16 procent lidí by nevyšlo s penězi ani jeden měsíc. Jde především o mladé, lidi s nižším vzděláním a nižším příjmem. Celkem 71 procent lidí by v případě, kdy příjem zcela nepokryje životní náklady omezilo výdaje a 50 procent by sáhlo do svých úspor.
"Devět procent lidí by se kvůli problémům obrátilo na stát a zvážilo nějakou sociální výpomoc. My si myslíme, že toto číslo by se mělo zvětšit. Lidé by měli vědět o tom, co je pro ně k dispozici, jaké jsou možnosti, za jakých podmínek," uvedl analytik David Borges z organizace Člověk v tísni.
Každý desátý Čech má podle průzkumu dlouhodobě starosti s placením i běžných životních nákladů a přiznává příliš velké dluhy. „Oproti roku 2015 výrazně klesl počet osob, které uváděly obavy ohledně placení běžných životních nákladů. Více zejména mladých lidí nicméně přiznalo, že chtějí žít dneškem a vydělané peníze rychle utrácet,“ přiblížila Dupáková.
Upozornila také, že přetrvává nízké povědomí o ukazateli nákladovosti spotřebitelských úvěrů. Pouze pětina lidí si rozumí s roční procentní sazbou nákladů (RPSN), zatímco zbytek Čechů nedokáže toto klíčové kritérium pro správný výběr úvěru popsat ani prakticky použít. „Dlouhodobá neznalost toho, podle čeho by se měli spotřebitelé rozhodovat při sjednávání úvěru, je varovná. Jde o jasný signál, kam zacílit další úsilí ve finančním vzdělávání.“
Jednoduché příklady
Z průzkumu také vyplývá, že Češi si pohoršili v jednoduchých početních příkladech. "Dali jsme jim příklad: představte si, že investujete částku 3 tisíce korun. Dali byste za stejné období přednost výnosu 15 procent z investované částky (450 korun)? Nebo výnosu 300 korun. Bohužel jen 61 procent respondentů zvolilo správnou variantu," přiblížila Dupáková s tím, že v roce 2015 byl výsledek o 6 procent lepší.
Jen polovina lidí pak dokázala spočítat, kolik bude výnos z tisícikoruny při ročním úroku dvě procenta. Konkrétně 13 procent lidí nedokázalo spočítat jednoduchý příklad na dělení a jen polovina Čechů umí správně aplikovat úrokovou sazbu u vkladu na spořicím účtu.
Zajímavým výsledkem měření pak je sebehodnocení finančních znalostí Čechů. Jako dobré je hodnotili lidé jen ve 12 procentech případů, zatímco 45 procent dotázaných vidí své finanční znalosti jako průměrné. Špatně by se v této disciplíně naopak ohodnotilo 39 procent Čechů.
"Můžu říct, že 48 procent osob vykazuje velmi dobré finanční znalosti a 52 procent je má spíše velmi nízké. U mužů a žen se to příliš neliší, záleží to na vzdělání a příjmech," konstatovala Dupáková.
