Firmy a živnostníci roku: krize je pouze další překážka na naší cestě

Foto: www.firmaroku.cz

Jaká je současná situace malých a středních firem v České republice? Jak dolehla krize na české živnostníky a drobné podnikatele? A jak vidí svou budoucnost? - Na to se v dnešní ekonomické rubrice zeptala Milena Štráfeldová organizátorů soutěže Firma roku a Živnostník roku, projektového ředitele agentury Bison and Rose Zdeňka Strnada a analytika společnosti Datank Michala Kaderky. Zdeněk Strnad nejprve zhodnotil, jak situaci vidí samy firmy:

Michal Kaderka,  zdroj: ČT24
"Kdybychom to měli brát čistě podle výsledků této soutěže a podle vývoje přihlášených do této soutěže, tak bychom mohli říct, že situace je mírně optimistická. A myslím si, že na období, které následuje těsně po hospodářské krizi, to není vůbec špatné. Živnostníků a firem přihlášených do této soutěže neustále přibývá, a to je dobré znamení."

Jaká jsou tedy čísla? Kolik takových firem přibylo?

/Kaderka/ "Celkově se letos do podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku přihlásilo 4123 podnikatelských subjektů, z toho bylo 2681 firem, což je o 25 procent více než loni."

A kdybychom se vrátili k celkové analýze: jaký podíl na hospodářství České republiky malé a střední firmy mají?

/Kaderka/ "To je velmi těžké odhadnout, protože neexistuje žádná statistika. Ten poměr je ale obrovský."

Foto: www.firmaroku.cz
Pokud bychom mluvili o skladbě těchto firem, dá se vůbec říct, v jakých oborech podnikají?

/Strnad/ "Skladba těch firem je tak pestrá, že i když jsme se snažili vysledovat v ní nějaký určující celorepublikový trend, tak jsme ho bohužel nenašli. Naši živnostníci i firmy jsou úplně ze všech oborů činnosti. Máme zde paní, která se živí balením dárků, a na druhé straně zde máme firmu, která se živí výrobou součástek do automobilů. Z každého oboru lidské činnosti je zde určitý zástupce. Pokud bychom tam vůbec měli vysledovat nějaké trendy, tak ty se budou spíš týkat jednotlivých regionů než republiky jako celku. Samozřejmě ve velkých aglomeracích převládají živnostníci, kteří poskytují služby, kdežto v oblastech, kde není hustota osídlení tak velká, je více těch, kteří se živí výrobou."

Zaznamenali jste i některé případy přeshraniční spolupráce? Řekněme s Rakouskem, s Německem, s Polskem?

/Kaderka/ "Určitě spousta firem spolupracuje se zahraničím. Jedná se i o exportéry. Někteří významní finalisté exportují do mnoha zemí. Za Zlínský kraj například firma 5M, za Moravskoslezský kraj potravinářská firma Semix Plus, z Jihočeského kraje například GS Technik."

Mluvíme o soutěži, zeptám se tedy, kdo se probojoval do letošního finále? Alespoň příklady...

Foto: www.firmaroku.cz
/Strnad/ "Třeba ty příklady, které tady říkal kolega Michal. To jsou vlastně vítězové krajských kol. Do živnostníků bych se nerad pouštěl, protože bychom tím mohli trochu ovlivnit hlasování."

Zeptám se tedy jinak. Podle jakých kritérií hodnotíte firmy a živnostníky, aby se dostali do finále, případně zvítězili ve vašich soutěžích?

/Strnad/ "Živnostníky i firmy v krajských kolech hodnotí porota, která je složená ze zástupců odborných partnerů a odborných garantů. Porota hodnotí podnikatelský příběh, způsob, jakým se ten živnostník dokázal dostat z nuly až do úspěšného postu, kde se nachází v této chvíli. To ovšem není jediný faktor, který porota hodnotí. Je tam také vztah ke komunitě, ve které se pohybuje, čili veškeré nefinanční faktory. Ve firmách je to trošku složitější. U firem porota hodnotí stejné nefinanční faktory, to má ovšem jen padesát procent. Druhých padesát procent tvoří scoring a rating, což jsou finanční údaje. Stanovuje je Hospodářská komora České republiky, odborný garant této soutěže."

Vy jste zmínil zajímavé kritérium, a to je podnikatelský příběh. Můžete vyprávět některý z těch minulých podnikatelských příběhů, třeba právě u těch úspěšných živnostníků?

/Strnad/ "Pokusím se. Jeden z nejúspěšnějších podnikatelských příběhů, který máme, byl z Plzně. Jsou to majitelé frančízové sítě restaurací The Pub. To byli studenti, kteří se rozhodli, že budou svým kolegům studentům zpříjemňovat jejich páteční a sobotní posezení v restauraci trošku jiným způsobem. Klasický koncept restaurace nahradili tím, že ke každému stolu instalovali jednu pípu. Lidé si vlastně točili sami a poté, podle toho, kolik vypili, tolik při odchodu zaplatili. To, co začíná jako studentská nedůležitá hříčka, postupně narostlo do obrovských rozměrů. Ti pánové mají dnes po celé republice asi čtrnáct restaurací. Další síť restaurací otevírají v Německu a o exportu se jedná také ve Velké Británii a ve Spojených státech. Je to naprosto unikátní koncept založený na drobném nápadu, který se během několika let dostal z malé věci až po reálný, životaschopný, velice dobře životaschopný záměr."

A teď pohled z úplně druhého konce. Stále ještě se hovoří o krizi. Jak se tedy podnikatelé, firmy a živnostníci s krizí vyrovnávají?

/Kaderka/ "S krizí se vyrovnali velmi dobře. Firmy, které soutěží, v předchozích letech investovaly do vývoje, investovaly do svých zaměstnanců. To znamená, že ve chvíli, kdy přišly hospodářské potíže, byly napřed než ostatní firmy. Proto se i lépe vyrovnávaly. V současnosti 40 procent firem očekává pozitivní vývoje a u živnostníků je dokonce až 86 procent."

/Strnad/ "Já tam vidím jednu pozitivní věc. Když se těch lidí zeptáte na krizi, tak pro ně je to drobnost. Oni o ní nikdy nezačnou mluvit sami. Vždycky mluví o předmětu svého podnikání, protože kdo dnes podniká, většinou musí mít tu svou práci opravdu rád. Tihle lidé, když se jich zeptáte na krizi, tak řeknou: ano, byla tady krize. Samozřejmě s tím máme problém, je to ale něco, s čím se musíme vyrovnat. Je to pouze další překážka na naší cestě a překážky jsou od toho aby se překonávaly."

Výsledky letošního ročníku soutěže Firma roku a Živnostník roku budou vyhlášeny 2. prosince v Praze.