Český student zvítězil v mezinárodní astronomické olympiádě

V Praze začíná Mezinárodní astronautický kongres. Naše republika nemá velké tradice v dobývání vesmíru, přesto se tu rodí odborníci, díky nimž lidstvo jako celek v poznávání kosmu postupuje dál. Jedním z nich možná bude v budoucnu i Stanislav Fořt. Dnes středoškolský student, který se už třikrát zúčastnil české astronomické olympiády, třikrát ji vyhrál a naposledy zvítězil i v mezinárodním kole v Číně.

Stanislav Fořt (vlevo) při slavnostním ceremoniálu v Číně

Zlatou medaili na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Číně získal 20. září Stanislav Fořt, jinak student 3. ročníku Gymnázia v Táboře. Letos je mu 17 let.

"O astronomii jsem se začal zajímat asi ve třinácti, mým prvotním zážitkem bylo pozorvání meteoritického roje Perseid a to mě nějak přivedlo k dalšímu pozorován i k teorii, která za tím stojí. K analýze dat, která je možno naměřit z oblohy. A jelikož jsem se zabýval matematikou a fyzikou, k astronomii jako k části fyziky a aplikaci matematiky byl jenom krůček,"

řekl nám pár hodin po návratu z Pekingu o kořenech svého zájmu. Stanislav Fořt pozoruje oblohu ponejvíce ze zahrady domu, kde s rodiči žije.

"Mým hlavním dalekohledem je konstrukce Newton o průměru primárního zrcadla 200 mm a ohniskové vzdálenosti 1 metru a ta je postavena automaticky naváděné montáži EQ6. Pak mám ještě několik menších přístrojů, ale ty používám zřídka."

Olympiáda v Číně v roce 2009, foto: www.olympiada.astro.cz

Mezinárodní kolo v Pekingu bylo rozděleno do tří částí. První teoretická se skládala ze 17 úloh, na jejichž řešení měli soutěžící 5 hodin. Hlavní obtíž nespočívala podle Fořta ve složitosti úloh, ale v nedostatku času. Druhá část byla zaměřena na analýzu dat, teorii museli účastníci aplikovat na konkrétní data. A poslední část byla pozorovací. Zde organizátoři na poslední chvíli řešili alternativní zadání - obloha v Pegingu totiž nebyla v den soutěže viditelná.

"Kolo pozorovací se mělo uskutečnit pod reálnou oblohou v Pekingu, jenže vinou zhoršeného počasí to nebylo možné a byli jsme přesunuti do pekingského planetária, které je dostatečně veliké, a tam nám nasimulovali oblohu, která by byla viditelná v Pekingu chvíli po západu slunce."

Fořt je pravidelným účastníkem české astronomické olympiády. Zvítězil v ní v letech 2008 a 2009. V roce 2008 získal na Mezinárodní astronomické olympiádě v italském Terstu bronzovou medaili. Čemu připisuje, že tentokrát zvítězil?

Olympiáda v Číně v roce 2009, foto: www.olympiada.astro.cz

"Řekl bych, že mnohem lepším znalostem a pečlivější přípravě a také většímu klidu při vlastní soutěži. měl jsem také štěstí, protože štěstí je klíčový faktor při takovýchto akcích. Jde také o to, aby tam byla témata, kterým rozumím, která mě baví a u kterých nemám problém."

Zájem Stanislava Fořta nemíří přímo do oblasti astronomie, už od základní školy se totiž zajímá víc o matematiku, fyziku a informatiku:

"Já bych se chtěl stát teoretickým fyzikem, to je mi bližší. Ale jelikož astrofyzika je součástí obecné fyziky a teoretická fyzika je matematických metod s aplikací na reálnou přírodu, tak to je obor, ke kterému bych tíhnul. K čisté astrofyzice nebo astronomii asi ne..."

Podobných nadšenců mezi mladými je možná mnohem víc. Do astronomické olympiády, kterou v České republice pořádá Česká astronomická společnost, se hlásí tisíce žáků a studentů ze stovek škol. V minulých ročnících se školního kola účastnilo 4000 až 5000 žáků.