Atomový dóm Jana Letzela, symbol zkázy Hirošimy

Zatímco v Evropě se slavil konec II. světové války, v Asii se stále ještě bojovalo. Kapitulaci vyhlásilo Japonsko až v polovině srpna roku 1945 několik dní poté, co byly na města Hirošimu a Nagasaki svrženy atomové bomby. Symbolem zničené Hirošimy se stal Průmyslový palác českého architekta Jana Letzela. Příběh tzv. atomového dómu i jeho tvůrce připomene kolegyně z Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Pavla Dluhoschová.

Foto: www.hiroshima-is.ac.jp

Tzv. atomový dóm přežil explozi nejen díky železobetonovému skeletu, ale pomohla mu i náhoda, říká architekt Zdeněk Lukeš:

„Naštěstí stála budova na takovém místě, že ji tlaková vlna nesmetla. Samozřejmě ale zůstala jenom kostra. Ale i ta se stala jakýmsi mementem a dneska je to památník, který je dokonce na seznamu UNESCO."

Japonci mu říkají Genbaku a podle architekta Osamu Okamury je v této zemi velmi populární:

Jan Letzel, foto: pd-Japonsko / Wikimedia Commons

"Určitě patří mezi ty ikonické stavby, které se objevují často v médiích právě v období výročí výbuchu v Hirošimě."

Práci našeho architekta a jeho životní příběh popularizoval zejména česko-japonský film Rajská zahrada, hlavní roli v něm ztvárnil Viktor Preiss.

"Jan Letzel se tak vlastně stal populárnější osobností. Ovšem Japonsko je obrovská země a lidí, kterým tato informace uvízla v hlavě není tolik, ale rozhodně stavba je velice známá," uvádí Okamura.

Průmyslový palác v Hirošimě, foto: PD-Japonsko (www.kinouya.com)

Jan Letzel, náchodský rodák a Kotěrův žák Jan Letzel měl k zemi vycházejícího slunce velmi blízko. Byl jedním z prvních Čechů, kteří se tam na počátku minulého století usadili, podle Zdeňka Lukeše tam byl velmi šťastný. Založil společný ateliér s dalším krajanem Karlem Janem Horou a projektovali stavby všeho druhu, od univerzitních kampusů, přes církevní architekturu, rodinné domy a úřední budovy až po známý Průmyslový palác v Hirošimě.

"Jinak to byl člověk nesmírně vzdělaný, velmi kulturní. Ty jeho dopisy, které psal Kotěrovi, jsou literárně dokonalé. Jsou psány takovým nádherným tiskacím písmem, on se samozřejmě snažil před panem profesorem vytáhnout, ale jsou mimo jiné taky mimořádným svědectvím o japonském způsobu života v té době."

Foto: www.hiroshima-is.ac.jp

Z Letzelovy korespondence také vyplývá, jak byl v ostrovní říši vážený.

"Protože právě to, že on tam přinesl ty moderní stavební materiály jako je ocel a železobeton, znamenalo, že ty stavby odolávaly daleko lépe těm pravidelným zemětřesením. Zatímco se ty dřevěné domečky kácely jako karty, tak ty betonové stavby odolávaly, takže on si tam získal obrovskou úctu, podobně jako třeba o něco později Antonín Raymond," připomíná Lukeš.

Secesní pavilón Dvorana v lázních Mšené

Jan Letzel zemřel v Praze v roce 1925 v pouhých 45 letech. Stop jeho působení v Japonsku se zachovalo velmi málo, naprostou většinu staveb zničila zemětřesení a požáry. U nás výjimečného architekta připomíná především secesní pavilón Dvorana v lázních Mšené.