Šetření tvrdě dopadne na dopravní stavby
Dosluhující vláda hledá úspory, kde jen může, a předpokládaný nový kabinet by měl v této snaze pokračovat. Největší sumy přitom lze samozřejmě ušetřit v resortech, kterými proteče nejvíce peněz. Obětí úspor by se tak mohla stát například výstavba dopravní infrastruktury.
Peněz totiž není nazbyt a i rodící se vláda by měla šetřit. Setká se tak například s doporučením dosluhujícího ministra financí, aby státní příspěvek do Státního fondu dopravní infrastruktury v příštím roce klesl o pět miliard korun. Mluvčí resortu dopravy Karel Hanzelka ale připomíná, že jde jen o část mnohem většího úbytku peněz.
"Je potřeba si uvědomit, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury sestává z několika částí. Pro letošní rok měl celkem 96 miliard korun, ale je tam podíl ze státního rozpočtu, který byl v letošním roce 36 miliard. Ministerstvo financí avizuje, že by nám pro příští rok chtělo dát méně, přibližně 30 miliard korun. Navíc nám pomalu končí operační program Doprava. Takže z operačního programu Doprava to bude nějakých 20 miliard, plus asi 10 úvěry od Evropské investiční banky, takže v součtu jsme na nějakých 60 miliardách korun pro příští rok, což je oproti 96 miliardám v podstatě v podstatě téměř o 40 procent méně a je to velmi významné snížení."
Z toho pak plyne, že v příštím roce by neměla být zahájena žádná nová dopravní stavba.
"Je tam ještě jeden faktor, do značné míry je to také politické rozhodnutí, co a kde se staví nebo bude zahájeno. My říkáme, problémy budou pravděpodobně všude, aniž bychom se bavili o nějakých konkrétních stavbách, konkrétních dálnicích. Pravděpodobně se pouze bude dokončovat to, co je rozestavěno, a vypadá to, že se nebudou zahajovat žádné nové stavby a to platí plošně pro celou Českou republiku."
"Může to být severní část okruhu kolem Prahy, která se pravděpodobně nezahájí. Dojde pravděpodobně k nějakému útlumu na dálnici D8 přes České středohoří a je otázka, jak to bude vypadat na rychlostní silnici R7, což je spojnice mezi Prahou a Chomutovem, kde je poměrně celá řada staveb. Taktéž rychlostní silnice R6 - Karlovy Vary směrem na Cheb, kde se také staví. Opravdu to vypadá tak, že nebudeme zahajovat žádné velké nové stavby, které bychom potřebovali zahájit, jako je dálnice D3 do Českých Budějovic, míněno její jihočeská část, nebo rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí, respektive Olomoucí. Taktéž pravděpodobně dojde k nějakému odkladu rychlostní silnice R49 mezi Hulínem a Zlínem, respektive napojení dále potom na Slovensko na Púchov. Takže je to celá řada staveb,"říká Karel Hanzelka a dodává:
"Co je potřeba si ještě uvědomit - máme v České republice v provozu přibližně 1100 kilometrů dálnic a rychlostních silnic a potřebujeme další tisícovku kilometrů dálnic postavit. Takže opravdu je obrovský deficit v tom, co se má postavit a pravděpodobně v příštím roce zahájeno nebude."
Na druhou stranu, kritici resortu dopravy a Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyčítají, že zahajovali příliš hodně staveb najednou a v případech finančních výpadků, jako třeba hrozí teď, si pak konzervace rozestavěných úseků vyžádala tolik peněz, že se ve finále stejně téměř nic neušetřilo.
"My nezastíráme, že to tak v minulosti bylo. Ale pokud mohu mluvit za současné, končící vedení ministerstva dopravy, tak jsme se tomu chtěli nadále vyhnout, nadále jsme tomu chtěli zabránit, takže žádné kouskování jsme již nedělali. Ale tam je také potřeba si uvědomit, že jsou obrovské tlaky z různých regionů, aby právě u nich, v tom kterém koutě republiky, se začalo něco stavět. Je otázka, kdybychom třeba nasměrovali veškeré peníze na dokončení některé konkrétní komunikace, třeba D3, určitě by křičeli obyvatelé a především představitelé samosprávy z jiných koutů republiky a stěžovali by si na takové počínaní."
V souvislosti s efektivností nákladů ještě mluvčí resortu dopravy Karel Hanzelka považoval za nutné zdůraznit:
I úspory ale mají své kritiky. Podle Petra Čížka, šéfa Sdružení pro výstavbu silnic Praha, sdružujícího stavební firmy se "v silničním hospodářství v příštím roce schyluje ke katastrofě". Podle něj budou muset stavební společnosti za takovéhoto stavu věcí propustit už koncem letošního roku téměř 5000 zaměstnanců, dalších 16.000 se stane nadbytečnými v souvisejících oborech, jako je doprava, výroba materiálu nebo stavebních strojů. Výdaje státu na nezaměstnané tím prý vzrostou o 700 milionů korun, stát údajně navíc přijde o téměř tři miliardy z daní z příjmu a daně z přidané hodnoty.
