Krize tlumí rozvoj silniční sítě

Foto: Evropská komise

Před týdnem jsme se v ekonomické rubrice věnovali železnicím, dnes si zase posvítíme na dálnice a rychlostní silnice. Jejich další rozšiřování ohrožuje krize a následná úsporná opatření v připravovaném státním rozpočtu na příští rok. Podle ministra dopravy hrozí zakonzervování možná až padesáti velkých staveb. Jak jsme ale zjistili, ty nejdůležitější projekty pokračovat budou.

Foto: Evropská komise
Vláda po opakovaném odkládání ožehavého tématu v pondělí schválila střednědobé výdajové rámce státu do roku 2012. Schodek státního rozpočtu by v příštím roce měl být 166 miliard korun. Aby se do tohoto rámce vešel, bude se muset šetřit. Vláda proto například odmítla zvýšit objem peněz pro Státní fond dopravní infrastruktury. Ministr financí Eduard Janota byl nesmlouvavý: "Ministr dopravy dostal jasné zadání z úrovně vlády, že není možné další zahajování nových staveb, že není možné ani zahajovat ty stavby, které jsou vysoutěžené, protože nemá finanční zdroje."

O co se vlastně Státní fond dopravní infrastruktury stará? Na to jsme se zeptali jeho bývalého pracovníka a staronového mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky.

"Úkol SFDI je financování významných národních staveb. Nejčastěji jsou to dálnice, rychlostní silnice, silnice první třídy, železniční koridory, vodní cesty. Není tam letectví, není tam letištní infrastruktura. Jsou to v podstatě komunikace ve vlastnictví státu. Nejsou to v převážné většině silnice nižších tříd – dvojky, trojky, nejsou to místní komunikace."

Tyto úkoly si ale také žádají nemalé množství peněz.

"Celková výdajová stránka rozpočtu fondu dopravy pro letošní rok a počítáme, že i pro příští rok, by měla být zhruba nějakých 83 miliard korun. Je to poskládáno z různých věcí. Jsou tam peníze z evropských fondů z operačního programu Doprava, jsou tam výnosy z dálničních známek, jsou tam výnosy z elektronického mýtného, úvěry od Evropské investiční banky a také prostředky ze státního rozpočtu. A tady je ten problém. My jsme požadovali 45 miliard korun, vláda rozhodla, že dostaneme pouze 36. My samozřejmě ty národní zdroje také musíme použít pro takzvané předfinancování těch evropských fondů, toho operačního programu Doprava, takže pokud my rozdělíme veškeré ty národní zdroje, tak nám mnoho nezbude. Druhá věc: je ekonomická krize. V souvislosti s tou ekonomickou krizí klesají daňové příjmy fondu dopravy ze spotřební daně, ze silniční daně, ale také klesají výnosy z elektronického mýtného. Takže my už v letošním roce - bez ohledu na rozpočet na příští rok - zápasíme s tím, že nemáme tolik peněz, kolik jsme měli původně naplánováno a musíme se s tím vyrovnat."

Jak se s tím resort vyrovná, ještě není zřejmé. Přehled toho, co se stavět bude a co ne, se teprve rodí, říká Hanzelka a dodává:

"My jsme od vlády dostali jeden jasný úkol: minimalizovat cenu výstavby dálnic. To znamená, jak já říkám, že se dálnice nebudou stavět na krásu, ale na účel. Bude z těch dálnic méně sjezdů do okolních vesnic, budeme nějak ještě řešit stavební normy, zda ty dálnice – laicky řečeno – nedělat tolik široké... Tohleto je cesta, kterou by se dalo šetřit. My jsme dostali od vlády pokyn dostavět to, co je rozestavěno a nezahajovat další nové stavby. Je to tak, že v podstatě u operačního programu Doprava, tedy u evropských peněz nejsou vůbec žádné problémy. Tam tečou peníze z Evropy, ty peníze se čerpají, stavby, které se staví z evropských peněz, běží. Problém je u staveb financovaných výhradně z národních zdrojů, ty budou dostavěny a pravděpodobně v nejbližších letech nebudou zahajovány stavby nové, financované z národních zdrojů."

Pozitivní zprávou je proto podle mluvčího ministerstva dopravy právě zachování evropských zdrojů.

Foto: Evropská komise
"Ty klíčové dálnice povětšinou u nás jsou financovány z operačního programu Doprava, protože Evropská unie má snahu financovat takzvané nadnárodní koridory sítě TEN-T a to jsou opravdu transevropské koridory, takže například dálnice D8 do Německa, rychlostní silnice R67, to jsou všechno evropské peníze."

Častá kritika ale směřuje k cenám dálnic. Karel Hanzelka však oponuje.

"Já bych neřekl, že se staví draze. Ceny dálnic v České republice podle cenových normativů, které máme, odpovídají cenám běžným v Evropě, cenovým průměrům. Samozřejmě je důležité to, co srovnáváte. Nemůžete srovnávat kilometr holé dálnice v jednoduchém terénu s kilometrem dálnice, která vede v tunelu nebo s přemostěním. Jakmile je tunel nebo most, tak to automaticky zvedá cenu dálnice. Ale ty dálnice byly opravdu architektonicky náročné, stavělo se na krásu, jak jsem řekl, bylo hodně sjezdů z těch dálnic, byly tam okrasné prvky, osázené stromečky kolem dálnic aby ta dálnice byla hezká... Takže nesouhlasíme s tím, že by ty dálnice byly předražené. Prostě odpovídaly tehdejšímu zadání." Příště se však nemá šetřit jen na kráse, ale také cestou úpravy některých norem a výstavbou finančně méně náročných rychlostních silnic místo dálnic. Podle mluvčího Hanzelky je však vyloučeno, aby úspory šly na úkor bezpečnosti.

"Pokud bychom ty dálnice měli stavět v režimu rychlostních silnic, tak ty rychlostní silnice jsou samozřejmě kapacitně menší, rozměrově, stavebně, ale bezpečnost je na prvním místě a rozhodně to nechceme dělat jakkoli na úkor poklesu bezpečnosti."