Odešel jeden z klíčových tvůrců Cimrmana

smoljak.jpg

Divadlo Járy Cimrmana vzniklo jako mystifikační hra na národního génia. Vůdčí roli v něm hrají Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, oba zároveň herci i autoři všech uváděných her. V neděli ale Smoljak po dlouhé nemoci ve věku 78 let zemřel. Co bude se souborem dál?

Ladislav Smoljak stál u fenoménu Cimrman stál od jeho vzniku v armádním vysílání Československého rozhlasu v roce 1966. Divadlo Járy Cimrmana se zformovalo o rok později a od té doby uvedlo 15 inscenací, všechny dodnes drží na repertoáru. Smoljak byl pro divadlo klíčový nejen jako autor a herec, ale i jako režisér. Jeho kolega Zdeněk Svěrák říká:

Zdeněk Svěrák  (vlevo) a Ladislav Smoljak,  foto: ČTK
"Pro divadlo je to obrovská ztráta. I když my už jsme s Láďou nechtěli psát další hru, tak jsme byli zvykí, že na každém představení jeden z nás autorů je. Teď když nám jeden odešel, on navíc režisér, tak divadlo určitě nebude moct hrát tolik představení, jako jsme byli zvyklí."

Naposledy stál Smoljak na jevišti 26. května letošního roku. V duchu mystifikace, na které je estetika divadla postavena, ohlašovalo divadlo své hry jako "nálezy" her Járy Cimrmana. Posledním nálezem byla hra České nebe z podzimu 2008. Pokračuje Zdeněk Svěrák.

"My jsme to nějak vytušili, že už by bylo dobré přestat, a Láďa už tenkrát, když jsme ji psali, nebyl na tom nejlépe, ale pořád jsme si říkali, že se z toho vykřeše. No a ta poslední hra České nebe byla jakoby skoro symbolická. Já si myslím, že Láďu už tam teďka vzali."

Ladislav Smoljak  (uprostřed) ve hře divadla Járy Cimrmana Záskok,  foto: ČTK
Ladislav Smoljak chtěl být divadelním režisérem, na DAMU ho ale v 50. letech nepřijali. Vystudoval tedy učitelství a působil jako novinář, ale pak se setkal se Svěrákem, a to ho přivedlo k vysněnému povolání. Společně stáli koncem šedesátých let spolu s Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným u zrodu fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana. Postava zapomínaného polyhistora si u lidí získala obrovskou popularitu a o inscenace Divadla Járy Cimrmana je velký zájem. Podle literárního historika Pavla Kosatíka patří divadlo Járy Cimrmana k českému národnímu umění stejně jako dříve Osvobozené divadlo a Semafor.

Ladislav Smoljak ve filmu Na samotě u lesa,  foto: www.smoljak.cz
"Ono se to pozná ani ne tak podle toho, kolik lidí tomu fandí, nebo jestli si opakují ty takzvané hlášky a jestli zachovávají humor toho divadla, ale že ten jazyk přejde lidem do krve. Já sám jsem si uvědomil, že používám v řeči i v psaní strašné množství kousků vět, například `... i s přilehlými rybníky´ jsem tuhle někam napsal, ani už nevím, ze které je to hry..."

Smoljak se prosadil i ve filmu. Jeho filmové komedie měly u diváků stejně vřelý ohlas jako cimrmanovské divadelní hry. Měl ale také i další divadelní aktivity. Hovoří kritik Vladimír Just:

"Smoljak není jenom Cimrman, od samého počátku se pokoušel o divadlo různými způsoby, málo se ví, že začínal v Semaforu Ukradeným měsícem podle Aškenázyho. Později mimo Divadlo Járy Cimrmana založil Studio Láďa. Jeho nejlepší inscenace se týkala hymen. To bylo divadlo trošku intelektuálské, velmi sršaté a kritické k různým národním stereotypům."

L. Smoljak jako Ing. Severýn ve filmu Kulový blesk,  foto: www.smoljak.cz

Studio Láďa vyprodukovalo od svého vzniku v roce 1998 jen několik inscenací, například hru Hymna, Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého a Hus. Jak řekl Zdeněk Svěrák, divadlo Járy Cimrmana teď pravděpodobně omezí činnost. Podle Pavla Kosatíka se tím může fenomén Cimrman poněkud uvolnit pro další tvůrce z mladších generací a případné nové inscenace jejich her. Ve čtvrtek proběhne oslava nové cirmanologické publikace Jára Cimrman - Génius, který se neproslavil, jejímž spoluautorem byl i Ladislav Smoljak.