Damková na domácím fotbalovém vrcholu
Nejvyšší domácí fotbalová soutěž má za sebou dramatický finiš. Titul nakonec v posledním kole získala pražská Sparta před severočeským Jabloncem a ostravským Baníkem. Neoficiální titul nejlepší rozhodčí sezóny si na své konto připsala Dagmar Damková.
Není to tak dávno, co jste odpískala nejdůležitější zápas sezóny: Baník - Sparta. Dostala jste za něj excelentní hodnocení ze všech stran. Jak to vstřebáváte?
"S odstupem času jsem se dostala k tomu, že jsem se na ten zápas podívala a přečetla si noviny, protože bezprostředně po něm na to nebyl čas. Když to sleduji a čtu si o tom, tak je to příjemný pocit a jsem moc ráda, že to takhle dopadlo."
Vy sama jste po závěrečném hvizdu měla euforické pocity?"Určitě, když jsem naposledy foukla do píšťaly, tak to byla velká úleva. Ten mediální tlak byl před utkáním obrovský. Cítila jsem obrovskou zodpovědnost, ale že ten ohlas bude tak velký a kladný jsem opravdu nečekala."
Když se vrátíme ještě o cca 90 min zpět, tak při nástupu vás fanoušci vítali a skandovali vaše jméno. Uklidnilo vás to?
"Mohu to tak říct. Nabudí mě to, mám příjemný pocit a říkám si - teď vám ukážu, že mi tleskáte právem. Člověk musí mít také štěstí, což naštěstí bylo. Vyburcovalo mne to spíše, než že bych znervózněla a dělala chyby."
Jaromír Nohavica dokonce o vás složil píseň "Růže mezi trny". Jak se vám líbí a posloucháte ji?
"Slyšela jsem jí asi třikrát. Je to příjemné, ale strašně zvláštní pocit, když o vás někdo nazpívá píseň. Když poslouchám ta slova, tak si říkám, že něco pravdy na tom bude."
Fotbal není typický ženský sport. Žen rozhodčích v něm není tolik, cítila jste jako žena, že je složitější se prosadit?
"Určitě to vůbec nebylo jednoduché, protože jsem musela překonat strašné množství překážek. Když už jsem si myslela, že je to dobré, tak mi zase někdo hodil klacky pod nohy. Ti chlapy na to nebyli zvyklí a tak mi třeba i z komise rozhodčích v divizi, kde mi měli pomáhat, tak to bylo kolikrát spíše naopak. Jako žena jsem musela dokazovat dvakrát tolik než ten chlap, že opravdu něco umím."Když se ještě vrátíme k zápasu Baník - Sparta. Je to pro vás vrchol kariéry, nebo finále OH žen a také MS žen bylo více?
V tom mužském fotbale to bylo jedno z největších utkání, což bylo dáno i tím mediálním tlakem, takže to zařazuji do svých top. Ale finále OH žen je buď nikdy nebo jednou za život, takže to také zařazuji mezi něco obrovského ve své kariéře. Zrovna jsem přemýšlela, že nervy a taková ta správná tréma před zápasem na Baníku a před finále olympiády byly velmi obdobné."
Pokud si ještě zvýšíte laťku, pošilháváte po tom, že byste si jednou zapískala muže na OH nebo na MS, což je absolutní vrchol?
"Zní to strašně hezky, ale to je věc komise rozhodčích FIFA. Myslím, že na to nepřistoupí, protože ten boj mezi muži je tak obrovský, že to, že by se tam dostala žena je úplně nereálné."