Zdvižený studentský prst

Vyvolaly emoce už před zahájením, stejně jako předčasné zveřejnění jejich výsledků či výsledky samotné. Řeč je samozřejmě o studentských volbách nanečisto, které proběhly koncem dubna na některých středních školách v Česku. Proč k tomu došlo a co zveřejnění výsledků studentských voleb před květnovými parlamentními volbami může způsobit?

Studentské volby se rozhodla uspořádat společnost Člověk v tísni v posledním dubnovém týdnu. Byly určeny pro žáky gymnázií, středních škol a učilišť, kteří mohli nanečisto volit tytéž politické strany, hnutí a koalice, které koncem května kandidují ve skutečných volbách do Poslanecké sněmovny. Politici však namítali, že by mohl být porušen školský zákon, který praví, že ve školách není povolena činnost a propagace politických stran. Organizátoři ze společnosti Člověk v tísní se nakonec s Asociací krajů dohodli, že výsledky zveřejní až po uzavření volebních místností skutečných voleb do sněmovny. Někteří pedagogové však výsledky ve svých školách zveřejnili hned.

První byl učitel libereckého gymnázia Michal Canov, který tvrdí, že se držel původního záměru projektu:

"Člověk v tísní nastavil pravidla tak, že po skončení voleb, stejně jako v normálních volbách, se spočítají hlasy a dne 29. dubna bude vše zveřejněno na nějaké tiskové konferenci."

Stejně postupovali učitelé z jiných gymnázií - v Třebíči, Ostravě či Brně. Jan Pulkrábek z brněnského gymnázia pro Český rozhlas argumentoval takto:

"Já se domnívám, že volby nanečisto měly studenty hlavně přesvědčit, že má smysl chodit k volbám, že jejich hlas má nějakou cenu. A když se potom společnost Člověk v tísní zalekla toho zveřejnění na nátlak politiků, tak studentům vyslala v podstatě úplně opačný signál, že když si někdo mocný zamane, tak jejich hlas může znehodnotit, může ho úplně ignorovat. Já myslím, že dohoda je vždycky záležitostí dvou rovnoprávných subjektů. Zdá se mi, že kraje a konkrétně hejtmani vystupují spíše ze silových pozic. Já bych tomu tedy neříkal ani gentlemanská dohoda, ale spíše mocenský nátlak. A docela mě mrzí, že společnost Člověk v tísní a zvlášť Šimon Pánek, který osvědčil své kvality například v listopadu '89, podlehl těmhle tlakům."

Šimon Pánek, foto: Štěpánka Budková

Ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek se dostal do nepříjemné situace, protože dohoda s hejtmany byla porušena:

"Jsou to prostě individuální akce jednotlivých učitelů, nejsou to oficiální výsledky toho projektu, a nejsou celkově ani reprezentativní. Oficiální výsledky, a tedy reprezentativní, budou vydány po přepočítání toho vzorku sociologickou agenturou tak, aby to odpovídalo nějakému reprezentativnímu průřezu v populaci. To je potom pro ty centrální celkové výsledky samozřejmě důležité. Jsou to zprávy skutečně z jednotlivých škol, které prostě nejsou reprezentativní. Kdybychom našli výsledky například ze středního odborného učiliště v nějakém malém městě, tak by vypadaly pravděpodobně jinak než třeba výsledky z elitního gymnázia."

Učitel Jan Pulkrábek z brněnského gymnázia souhlasí s názorem, že výsledky z jedné školy nemohou být reprezentativní:

"Je pochopitelné, že 225 hlasů studentů nepředstavuje nějaký reprezentativní statistický vzorek. Mně ale nešlo ani tak o to uvést, kdo by byl volen studenty, kdyby volit mohli, mně šlo o ten samotný fakt, že tady docházelo k určité cenzuře nepohodlných informací. Ke mně se ty výsledky dostaly prostřednictvím facebooku, a já jsem se rozhodl, že s nimi naložím tak, jak jsem s nimi naložil."

Z výsledků voleb na deseti středních školách, které na internetu zveřejnila iniciativa Výsledky studentských voleb 2010, vyplývá, že studenti by do sněmovny kromě TOP 09, občanských demokratů a Věcí veřejných poslali i Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Českou pirátskou stranu. Sociální demokraté, kteří předvolební průzkumy vedou, pak u studentů zcela propadli a do sněmovny by se nedostali.

Klára Plecitá-Vlachová

Socioložka Klára Plecitá-Vlachová ze Sociologického ústavu Akademie věd připouští, že studenti středních škol jsou skupina, která volí poněkud jinak než věkově starší voliči. Jak ale řekla Českému rozhlasu, zveřejnění výsledku jejich hlasování neovlivní volební kampaň nebo dokonce výsledky skutečných voleb:

"Myslím si, že rozhodně ne více než například běžné výzkumy volebních preferencí. Nemyslím si, že by to mělo až tak závažný dopad. Já si myslím, že pokud by se zveřejnily výsledky studentských voleb před volbami, zveřejnilo by se to podle plánu tak, jak se mělo, tedy v podstatě za všechny školy, že by to ani žádným závažným způsobem výsledek voleb neovlivnilo. Myslím si, že to, co může ovlivnit výsledek voleb, je vstup politiků, konkrétně tedy některých krajských politiků, hejtmanů a tak dále, do této akce, protože to už většinou je v politické nebo sociální vědě shledáváno jako událost, která pak může nějakým závažným způsobem ovlivnit lidské chování, jednání atd. Takže se domnívám, že v podstatě celý ten humbuk okolo toho je prakticky horší než studentské volby nanečisto samotné."

Šéf společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek nastínil, jak budou s výsledky voleb nyní nakládat:

"My jsme odložili vyhlášení těch celkových výsledků voleb až po vyhlášení velkých voleb, to samozřejmě dodržíme. V Člověku v tísní ostatně ty výsledky nikdo nezná. Má je sociologická agentura, která s námi spolupracuje proto, že te ten projekt je primárně vzdělávací, informační a motivační pro mladé lidi. Cílem toho projektu nebylo vydat před volbami silné politické výsledky, které by se staly jednou z karet toho předvolebního, poměrně vypjatého boje, ale přivést mladé lidi k tomu, co volby vůbec znamenají, že hlas má smysl, že má smysl hlasovat, že má smysl se zajímat o politické strany a rozproudit nějakou debatu mezi předvoliči a prvovoliči. A myslíme si, že ten projekt to naplno naplnil do této chvíle."