Voliči důrazně projevili svou vůli

Letošní volby do Poslanecké sněmovny smetly z funkcí předsedy čtyř politických stran. Dá se jednoznačně určit, co bylo pro voliče hlavním tématem, podle něhož se definitivně rozhodovali, komu dají hlas? S touto otázkou jsem se obrátil na politologa Petra Justa.

"Asi nelze určit, že by tady bylo nějaké jedno konkrétní obsahové téma. Tím, co pravděpodobně motivovalo voliče k té doposud nevídané změně na české stranické scéně, byla asi obecná atmosféra ve společnosti, atmosféra, kterou jsou zahaleny ty zavedené politické strany poměrně dlouhodobě, to znamená atmosféra jisté nedůvěry, atmosféra pocitu, že čím déle jsou politické strany zakotveny, tím si jakoby zvykají na moc, kterou mají, tím ji považují za automatickou a ani se neobávají nějaké možnosti, že by byly vystřídány. Tento obecný jev se tentokrát poprvé konkrétně projevil na tom poměrně radikálním rozhodnutí voličů udělat změnu, udělat tomu přítrž."

Prezident Václav Klaus a Bohuslav Sobotka (vpravo), foto: ČTK
Jaké šance dáváte sociálním demokratům na případné vytvoření menšinové nebo koaliční vlády?

"Přesto, že Bohuslav Sobotka a další lídři ČSSD nechávají tu naději, že by ČSSD mohla sestavovat vládu, ještě žít, ta jejich vyjádření jsou velmi opatrná a mezi řádky lze číst, že v podstatě si nedávají ani sami sobě příliš velkou šanci, že by se jim to podařilo. Co mohou nabídnout, to je velmi méně než může nabídnout těm dvěma novým politickým stranám ODS."

Je podle vás reálné, aby se donedávna roztříštěná pravice dostatečně pevně sjednotila v případné vládní koalici?

"Otázka je, jestli vůbec můžeme považovat všechny subjekty za čistě pravicové. Věci veřejné jsou tak někde mezi pravicí a levicí. Je to spíše strana, která profitovala z protestních hlasů, které získala jak odlivem voličů od ODS, tak odlivem voličů od ČSSD. V případě vztahu ODS a TOP 09 bylo dlouhodobě poukazováno na to, že tyto dvě strany k sobě mají blízko. I v té kampani, byť v jejím závěru se to i trošku vyhrotilo, se v podstatě nechávali téměř jakoby netknutými navzájem. I to možná svědčilo o tom, že před volbami si byli moc dobře vědomi toho, že jediná možnost, jak posílit pravici po volbách, je právě jejich vzájemná spolupráce. Teď bude právě otázka, jak do tohoto zapadnou Věci veřejné, zda se jim podaří zapadnout do toho konceptu rodící se relativně silné středopravicové formace, anebo zda budou i v této formaci, která bude třeba formálně považována za středopravicovou, nějakým takovým tím rebelem, tím zlobivým dítětem, které čas od času bude třeba i vyhrožovat svým koaličním partnerům ochodem z koalice nebo podporou některých opozičních návrhů."

Karel Schwarzenberg (vlevo) a Miroslav Kalousek (vpravo), foto: ČTK
Co podle způsobilo ztrátu pozic lidovců u voličů?

"U KDU-ČSL se zdálo, že ztratí hlavně díky vzniku TOP 09. Jak se ale ukázalo v průzkumech agentury SC&C, která zjišťovala, odkud vlastně plynuli voliči zejména těch dvou nových stran - TOP 09 a Věci veřejných, tak se ukázalo, že to bylo relativně málo bývalých lidovců, kteří se nakonec rozhodli volit TOP 09. Takže tady asi ten úplně hlavní problém nebude. Pravděpodobně i poměrně málo intenzivní kampaň, no a samozřejmě jejich členská a voličská základna, která byla spíše věkově starší, podléhá samozřejmě přirozenému demografickému vývoji. Jestli nakonec sehrála roli třeba i nižší volební účast v regionech, kde mají silnou podporu nebo ještě nějaké jiné další faktory?"

Myslíte si, že volební debakl může znamenat konec Zelených v Čechách?

"Zelení zatím optimisticky tvrdí, že za čtyři roky se vrátí. Budou krajské volby v roce 2012, do nich se pokusí zasáhnout v některých krajích, v roce 2010 budou ještě volby komunální a senátní. Přece jenom zelení měli i na svých kandidátkách řadu významných osobností, které jako osobnosti v těch většinových volbách, například senátních, by mohly v některých obvodech zaznamenat úspěch. Ta strana se určitě pokusí ještě před letošními podzimními volbami dávat o sobě vědět, profilovat se, neztratit se z mediálního prostředí, a určitě i ten podzimní sjezd ještě napoví, jakým směrem se vydá, případně změní kurs, zda-li nějakým způsobem reviduje svoji politiku a zejména, kdo ji povede."

Prezident Václav Klaus a Petr Nečas (vpravo), foto: ČTK
Může podle vás výsledek letošních parlamentních voleb nějak ovlivnit tolik kritizovaný stav politické kultury u nás?

"Člověk by měl být opatrný při hodnocení politické kultury, protože přece jen je to velmi vágní pojem, různě definovaný. Už jsme v těch prvních debatách ale viděli, že se jakoby ty emoce trošku zklidňují, není už to tak vyhrocené. Teď ale samozřejmě přijde zase sestavování vlády, dělení vládních postů, a to může zase samozřejmě trošku kulminovat v určitých emocích, bude se projednávat programové prohlášení vlády, tam je jasné, že dojde asi k výraznému střetu nové koalice versus nová opozice. Takže určitě člověk nemůže očekávat, že by došlo úplně ke zklidnění vnitropolitické situace, že by došlo k tomu, že by se teď všichni začali chovat mírněji. Je ale pravda, že z politiky, ať už před volbami nebo po těchto volbách, odešli ti dva hlavní tahouni toho spíše drsnějšího nebo ráznějšího přístupu k politice, to znamená Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Jejich nástupci, ať už Bohuslav Sobotka coby dočasný předseda ČSSD, nebo Petr Nečas coby vlastně také pouze pověřený de facto vedením strany, jsou takových trošku klidnějších povah. Uvidíme, jestli jejich vzájemné vztahy budou na takové úrovni pokračovat a jestli to přivede celkově zlepšení politické kultury do české politiky."