Volby přinesly úspěch nových stran a rezignaci předsedy ČSSD Paroubka

Foto: ČTK

Úspěch nových stran, rezignace 4 předsedů, posílení pravice. Tak se dají shrnout výsledky parlamentních voleb. I když ČSSD získala nejvíce hlasů, její předseda Jiří Paroubek oznámil rezignaci. Občanští demokraté skončili druzí, ale s historicky nejhorším ziskem. Úspěch slavily nové strany TOP 09 a Věci veřejné. Poprvé se do sněmovny nedostali lidovci. Návrat do politiky se nepodařil ani expremiérovi Miloši Zemanovi.

Sociální demokraté získali přes 22 procent hlasů. Počítali však s výsledkem podstatně lepším, přes třicet procent. Jejich předseda Jiří Paroubek oznámil rezignaci a prohlásil, že z pohledu ČSSD prohráli ve volbách zájmy obyčejných lidí.

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
"Pro mě osobně z toho vyplývá závěr odejít z funkce předsedy sociální demokracie. Během sedmi až deseti příštích dnů připravím věci k předání tak, aby ten, kdo tuto pozici převezme, měl co nejlehčí úlohu."

Jiří Paroubek během voleb připustil, že politickou mapou zamíchaly v těchto volbách nové strany.

"Je to fenomén těchto voleb, že lidé preferovali do značné míry menší politické strany. Je to trend, je to v rozporu se vším, co vycházelo z průzkumů veřejného mínění. Zdá se, že lidé si vybrali směr, kterým má republika jít, a je to směr jiný než který jim nabízela sociální demokracie."

Petr Nečas,  foto: ČTK
Země má podle Paroubka nakročeno k pravicové koalici. Největší konkurent ČSSD - občanští demokraté získali 20 procent hlasů, je to však nejméně v jejich historii.

"Toto varování vnímáme a víme, že musíme mnohé změnit, abychom navrátili důvěryhodnost ODS,"

řekl volební lídr ODS Petr Nečas. Porážku sice neodvrátil, má ale šanci jednat o vládě. Vedení ODS převzal Nečas v situaci, kdy strana citelně zaostávala v preferencích za sociálními demokraty a do sněmovních voleb zbývaly zhruba dva měsíce. Podařilo se mu snížit náskok ČSSD na pouhá dvě procenta.

"Jsme svědky toho, že díky vítězství odpovědnosti tady nezvítězila levice a je to podle našeho hlubokého přesvědčení vynikající zpráva pro ČR,"

Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
dodal Nečas. Politologové přitom hodnotili jeho šance nejednoznačně. Na jednu stranu je mu vytýkán nedostatek charismatu a přirozeného "vůdcovství", na druhou stranu má ale image politika, který není spojen s žádným korupčním skandálem.

Stranou, která překvapila, je TOP 09. Získat téměř 17 procent hlasů dokázal hlavní tandem - Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenbeg. Ačkoli je TOP 09 stranou novou, řada jejích představitelů má již bohaté politické zkušenosti. Radost vyjádřil předseda strany Karel Schwarzenberg.

"Mladí lidé volili odpovědnost nikoliv demagogii nebo nějaké extremisty, to je to nejhezčí na výsledku."

TOP 09, kde vládla euforická nálada a přípravy na ohňostroj, předstihla komunisty. Ti si ve volbách dlouhodobě udržovali pozici třetí nejsilnější parlamentní strany po ODS a ČSSD. Teprve v nynějších volbách zaznamenali komunisté ztrátu přízně voličů a klesli na čtvrté místo za TOP 09. Získali zhruba 11 procent, o dvě procenta méně než v minulých volbách. Předseda Vojtěch Filip k tomu řekl:

"Ten propad je minimální proti propadu těm tzv. velkým stranám a počet mandátů jsme udrželi, to považuji za úspěch."

Radek John,  foto: ČTK
A předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik k výsledkům voleb dodal.

"Byli poraženi zaměstnanci, byli poraženi důchodci, byly poraženy maminky s dětmi."

11 procent má další nováček - Věci veřejné, vedené bývalým televizním publicistou Radkem Johnem. Cíl byl dvouciferný výsledek a ten se splnit podařilo.

"My jsme velmi doufali, že výsledek bude dvouciferný, protože s tím už se dá něco dělat. Víc než 20 poslanců v parlamentu, to už je síla, která může říct: a to slibuji. My už jsme si založili, teď to můžu prozradit, přípravný poslanecký klub, a už jsme do zdi jednali, takže nebudeme žádnými nováčky."

Právě na Věci veřejné nemají politologové jednoznačný názor. Domnívají se, že strana mohla odebrat voliče pravicovým i levicovým stranám. Pětapadesátiletý předseda Radek John se krátce poté, co loni v únoru odešel z televize, začal angažovat v původně pražské komunální straně Věci veřejné (VV). Jako známá osobnost se už koncem června stal předsedou strany, kterou přivedl do sněmovny. Johnova role v čele VV je však občas zpochybňována, ačkoli on sám popírá, že by byl pouze tváří bez vlivu na dění uvnitř strany.

Rezignující předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda,  foto: ČTK
Letošní volby se černým písmem zapíší do dějin KDU-ČSL. Lidovci, tradiční vládní strana, která doposud nikdy nechyběla v Poslanecké sněmovně, se díky volebnímu neúspěchu bude muset smířit s pozicí mimo hlavní politické dění. Lidovci přitom patří k hlavním politickým silám v zemi od vzniku samostatné republiky v roce 1918 a předseda Cyril Svoboda patří mezi nejzkušenější české politiky. Dokázal být ministrem ve vládách vedených ODS i ČSSD.

Druhý pokus o návrat do vysoké politiky nevyšel bývalému premiérovi Miloši Zemanovi a jeho Strany práv občanů - zemanovci.

"Když politik neuspěje, tak nemá právo nadávat svým voličům. Má pouze právo nadávat sám sobě. Já sám sobě nadávám v takovém přátelském duchu a říkám si: ty starý jezevče z Vysočiny, proč jsi na šest měsíců z té nory vylezl. Takže respektuji výsledek voleb, blahopřeji vítězům a do své nory se vrátím."

Jiřina Šiklová a Ondřej Liška ze Strany zelených,  foto: ČTK
Ve sněmovně nezůstává ani Strana zelených. Nový předseda Ondřej Liška měl před sebou loni v červnu nelehký úkol - pokusit se dovést stranu s padajícími preferencemi opět do sněmovny. To se mu ale nepodařilo. Předsedové všech tří neúspěšných stran oznámili rezignaci na své funkce.

A hodnocení politologů? Volby skončily propadem velkých a zavedených politických stran a úspěchem nových, jejichž ideologie však není úplně jasná.