Čechokanaďan Josef Skála poctěn nejprestižnější cenou kanadské medicíny – tak zní titulek článku v Amerických listech.
Josef Skála
Čechokanaďan Josef Skála poctěn nejprestižnější cenou kanadské medicíny – tak zní titulek článku v Amerických listech.
Nejstarší a nejvyšší cenu F.N.G Starr Award obdržel Skála za „signifikantní přínos k lékařským vědám, výuce a zároveň za práci v umění divadelním“. A protože od vzniku v roce 1936 se uznání neudílí každý rok, společností je mu 44 dalších vědců, včetně objevitelů inzulínu, poznamenává list a uzavírá: „Pokud někdo reprezentuje dokonale Českou republiku a Kanadu ve světě, tak je to doktor Skála.“
Nový domov opožděně blahopřeje spisovateli Josefu Škvoreckému, který získal literární cenu Angelus, udělovanou v polské Vratislavi píšícím autorům ze středoevropského regionu. Loni ji obdržel za knihu Inženýr lidských duší, v překladu Andrzeje Jagodzinského, ze zdravotních důvodů se však nemohl předání ceny v Polsku zúčastnit a tak soška Anděla ke Škvoreckému putovala přes Varšavu, Prahu, Vancouver a Ottawu do Toronta, kde ho při té příležitosti přijel osobně pozdravit český velvyslanec v Kanadě Karel Žebrakovský, píše Nový domov.
Bosenští Češi dbají o své dědictví, píše týdeník Jednota v nadpisu článku, který informuje o dubnovém celodenním programu v Prijedoru v Bosně a Hercegovině. Den místních Čechů s nimi přišlo oslavit také pět Českých besed z Chorvatska, tři z Republiky Srbské v Bosně, ale také spolky Italů a Ukrajinců. A nechyběl host ani z České republiky, cimbálová muzika Burčák z Uherského Brodu, připomíná týdeník chorvatských Čechů Jednota.
Sté výročí nejstaršího tamního krajanského spolku – Besedy Svatopluk Čech – připomíná Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Z krajanů, kteří před první světovou válkou opouštěli c.k. monarchii a putovali do ciziny, se mnozí usadili ve Švýcarsku a už tehdy zde vznikla početná krajanská komunita. Právě z jejich řad se zrodila Beseda pojmenovaná po zesnulém básníkovi Svatopluku Čechovi, která měla ve vínku převážně kulturní a osvětovou činnost, ale v dobách kritických pro starou vlast se stala spolkem výrazně politickým. Tedy v obou světových válkách, po komunistickém puči v únoru 1948 a hlavně po ruské okupaci v srpnu 1968, píše Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku.
