Co láká české firmy do Srbska?

Jak už jistě víte, na všech stanicích Českého rozhlasu, jehož součástí je také Radio Praha, právě probíhá Srbský týden. A tento ústřední motiv inspiroval i dnešní ekonomickou rubriku. Hlavní otázka tedy zní: co láká české firmy do Srbska a jaké tam mají možnosti uspět?

Které české podnikatelské aktivity tedy mají naději na úspěch v Srbsku?

"Momentálně aktivity firem, které se zabývají službami a technologiemi pro ochranu životního prostředí," zdůrazňuje Roman Grossman, který má dlouholeté zkušenosti s poradenstvím pro Srbsko, Bosnu a Černou Horu, a vysvětluje, co právě tyto aktivity láká do Srbska:

"K tomu jim pomáhá i jejich legislativa, která se čím dál více zaměřuje na ochranu životního prostředí a podporu energií z obnovitelných zdrojů. A tyto zákony se české firmy snaží využít ve svůj prospěch tím, že jednak se tam začínají vytvářet různé aktivity, například malé vodní elektrárny, větrné elektrárny a jiné formy získávání energie z obnovitelných zdrojů. Očekáváme také nárůst cen energií a do budoucna je třeba možné, že české firmy, které mají zkušenosti s izolováním budov, že budou moci vstoupit na tento trh, protože tohle bylo v minulosti v Srbsku dost podceněno a tím postupným narovnáváním Srbska směrem k Evropě, přijímáním evropských standardů, to vše přispívá k tomu, aby ty české firmy mohly postupně vstupovat na srbský trh."

Celková paleta možností a důvodů, proč se vydat na srbský trh, je ale pro české firmy mnohem širší, doplňuje ředitel firmy Rosiva Šumperk Rostislav Jurka:

"Posledního půl roku, rok, zaznamenáváme zvyšující se zájem českých firem o Srbsko jako takové. Blízkost trhu je věc, která určitě láká české firmy. Podobná historie a mentalita, dostatek výrobních kapacit, dostatek kvalifikovaných pracovníků a dělnických profesí, které jsou využitelné pro české firmy, které v Srbsku chtějí podnikat. Nízké náklady na zaměstnance a na pořízení případně výrobních nemovitostí, případně velká přidaná hodnota pro ty, kdo přicházejí s novými technologiemi a nabízejí spolupráci. Dále bych možná uvedl slušnou znalost anglického jazyka.

A lákadlem které by stálo za to zmínit, je stále velká nenasycenost trhu, který se velmi překotně vyvíjí. Dá se to přirovnat k tomu, co jsme si absolvovali v České republice před zhruba dvaceti, patnácti lety. Potom například v Srbsku je desetiprocentní daň z příjmu. Jsou tam velmi zajímavé investiční pobídky pro investory a tak dál. Na druhou stranu komplikovanost legislativy a zdlouhavé schvalování zákonů je do určité míry nevýhoda, která brání potom snazšímu obchodu, snazším investicím."

Přestože Jurka uzavřel výčet pozitiv jednou nevýhodou, i ta pro některé české firmy stojí za překonávání, protože Srbsko je pro ně dobrým startovacím polem k dalším aktivitám:

"Srbsko je určitě křižovatkou pro obchod, pro investice dál na východ, na jihovýchod. Je tam zajímavá věc, která, myslím si, že nemá obdoby pro české podnikatele, a to je smlouva o volném obchodu s Ruskem a Běloruskem, kde se neplatí žádné clo. To znamená, že když české firmy dokáží spolupracovat a zhodnotit výrobky v Srbsku, dokáží se určitě s jejich spoluprácí dostat až na tyto trhy, což určitě je velmi zajímavé v současnosti."

Romanem Grossmanem dříve zmíněné aktivity českých firem v oblastech životního prostředí a energetiky potvrzuje také Rostislav Jurka a dodává:

"Možná ještě zemědělství, pro jeho rozsáhlost, a také například infrastruktura, do které se plánují velké investice. Což bych řekl, vztaženo k historii v Srbsku, tak je jasné, že infrastruktura je velmi zanedbaná, protože se věnovali jiným věcem, než investicím do těchto oborů."

A při pohledu na věc z opačné strany je třeba dodat, že Češi jsou v Srbsku i vítáni, dodává Roman Grossman:

"Česká republika se svým tradičním strojírenstvím má velmi dobré jméno v Srbsku. Potom je to automobilový průmysl... To všechno, co tam už působilo řadu let v minulosti, už na počátku 20. století, tak to jméno českých šikovných rukou, českých zdatných techniků a inženýrů, kteří tam kdysi působili, aby pomohli s rozvojem Srbska, tak ta tradice, která potom dále pokračovala v období komunistického režimu, tak tam stále je a právě jméno České republiky tam velice pomáhá při navazování kontaktů."

Šéf Grossman Agency s ohledem na probíhající transformaci této balkánské země navíc zdůrazňuje privatizační možnosti pro české firmy. I v tom je ve shodě s Rostislavem Jurkou, jehož firma Rosiva Šumperk se zaměřuje na konzultační, poradenské a marketingové služby pro exportéry a investory z České republiky, Srbska, Černé Hory. Právě tato firma provozuje na internetu stránky www.newbalkan.com, kde kromě pochopitelné propagace svých služeb přináší podrobné a pravidelně aktualizované zpravodajství s důrazem na ekonomiku a privatizační možnosti v Srbsku.

My ale ještě nemůžeme nezmínit, že Srbsko je také domovem české menšiny. Ta bohužel není v souvislosti s českými podnikatelskými aktivitami ani významnou zásobárnou jejich spolupracovníků či poradců, ani důležitým cílovým regionem. Proč tomu tak je, a co se přesto v menší míře realizovat daří, vysvětluje Roman Grossman:

"Když se podíváme na umístění české menšiny v Banátu, tak je to u hranic s Rumunskem. Není to úplně strategicky příliš výhodné pro české firmy. Ta oblast, ve které se čeští krajané nacházejí, je převážně zemědělská, je to především pěstování ovoce, a z osobní zkušenosti vím, že byly různé kontakty a různá obchodní spolupráce, s tím, že byly dodávány tyto produkty do České republiky. Sama to oblast se snaží být známá spíš přes turistiku. Například je tam vesnička Češko Selo a ta přímo se snaží vybudovat svou vlastní ekoturistiku."

O tom už ale pravidelní posluchači naší víkendové krajanské rubriky jistě něco vědí. A my už na závěr jen dodejme, že kromě podnikatelských subjektů se v Srbsku v nemalé míře angažuje i veřejný sektor, zejména některé kraje. O tom ale možná někdy příště.