Připojení balkánských států k EU bude prioritou českého předsednictví
Integrace zemí bývalé Jugoslávie do EU by pomohla zacelit rány, které zde přežívají i po skončení války v 90. letech. Uvedl to český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta.
Rozšíření EU o tento region by podle něj mělo velký strategický význam. Česká republika bude během svého předsednictví o obnovení daného procesu usilovat.
I třicet let po bitvě o Vukovar, jedné z nejtragičtějších kapitol války v Jugoslávii, je na mnoha místech bývalé Jugoslávie stále cítit, mírně řečeno, nenávist.
Velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta v České televizi uvedl, že by členství v EU mohlo státům v tomto regionu pomoci překonat jejich těžkou minulost.
„Dvacet let je málo na to, abychom zapomněli na hrůzy, které museli lidé v bývalé Jugoslávii vytrpět. Vzpomínky na 90. léta stále přetrvávají. Jednou z cest, jak alespoň trochu dosáhnout předchozího stavu, je právě integrace těchto zemí do Evropské unie a jejich opětovné spojení pod jednou střechou. Daný proces je však plný překážek."
Dlouhý proces způsobuje rozčarování lidí i politiků
Důsledky války jsou na západním Balkáně stále viditelné. Jedním z nich je právě zpoždění procesu vstupu daných zemí do Evropské unie. Například Slovinsko, zdaleka nejméně postižená země, se připojilo ve stejnou dobu jako Česká republika, a to 1. května 2004. Chorvatsko Evropskou unii rozšířilo v létě 2013.
Další balkánské státy jako Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie a Albánie proces integrace zahájily krátce poté. Z různých důvodů, které zpravidla souvisí s jejich vzájemnými komplikovanými vztahy, však tento proces trvá příliš dlouho. To na jedné straně způsobuje značné rozčarování tamních obyvatel a politiků vůči Evropské unii, a na straně druhé v daném regionu dochází k posílení vlivu Ruska a Číny.
Jak přiznává Tomáš Kuchta, dokonce i v Bruselu nadšení z této integrace upadá. Obhajuje nicméně strategický význam Balkánu pro Evropskou unii, a to nejen z hlediska ekonomického, ale i bezpečnostního. Podle jeho názoru by EU mohla pro daný proces vyvinout větší úsilí.
„Otázkou zůstává, zda je vhodné, aby Evropská unie kladla na dané státy tak složité požadavky, nebo měnila postup již započatého procesu, a zdali by nebylo dobré se nyní, v souvislosti s událostmi na Středním východě, nějakým způsobem zamyslet nad strategickou hodnotou Balkánu pro EU a nad tím, že Evropa by měla být kompaktní a nějakým způsobem jednotná. Tím nechci říct, že by se Evropská unie v tomto procesu nijak neangažovala. Mohla by se ale zamyslet nad tím, jak tyto malé balkánské země k připojení se k EU nějakým způsobem motivovat."
Integrace západního Balkánu bude jednou z priorit
Podle Kuchty bude integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie jednou z priorit českého předsednictví EU. Česká republika se jej ujme 1. července 2022 na dobu šesti měsíců.
„Jedním z cílů našeho předsednictví bude rozšíření Evropské unie o tento region, a to nejen posílením podpory integrace obecně, ale i stanovením dat, i když možná ne zcela konkrétních, vstupu Srbska do EU. Bez připojení této země by totiž její rozšíření o země západního Balkánu nemělo moc velký smysl."
Před vstupem do EU musí vybrané země provést důležité reformy svých soudních, hospodářských a volebních systémů.
Pro ilustraci nedostatečné motivace k dodržování podmínek vstupního procesu velvyslanec Kuchta připomněl, že v prvních letech po přijetí své žádosti o vstup do EU se například Srbsko zabývalo celkem 18 ze 35 kapitol procesu, zatímco v posledních dvou letech již žádnou. Tamní političtí představitelé totiž kritizují Brusel za to, že své požadavky mění tzv. za pochodu.
Srbsko, Albánie a Severní Makedonie vzhledem k pomalému tempu integračního procesu oznámily svůj záměr zrušit od roku 2023 vzájemné hraniční kontroly, čímž se zřejmě inspirovaly schengenským prostorem EU.
