Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto a už podruhé schválila novelu volebního zákona

r_2100x1400_radio_praha.png

Napětí mezi Srbskem a Černou Horou je třeba řešit mírovou cestou, zároveň je však nutné počítat i s možným použitím síly vůči Bělehradu. Prohlásil to v úterý po setkání se svými protějšky z Chorvatska, Slovinska a Černé Hory český prezident Václav Havel v Dubrovníku. Podrobnosti má Kateřina Brezovská.

Středem pozornosti narychlo svolané schůzky bylo napětí mezi Černou Horou a Srbskem vyvolané změnami, jež do federální ústavy prosadil jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Nová ústava oklesťuje pravomoci Černé Hory a umožňuje Miloševičovi získat mandát na další dvě volební období. Ústavní změny ohrožují demokracii, znerovnoprávňují subjekty federace a jsou arogantním odmítnutím mezinárodně uznávaných principů, míní prezidenti. Dodávají, že úpravy ústavy mohou vést k zániku jugoslávské federace. Všichni čtyři prezidenti proto vyjádřili černohorskému vedení podporu v jeho krocích vůči postupu Bělehradu ve společném prohlášení. Na něm se dohodli ve vile Lapad na dubrovnickém pobřeží, kam své kolegy pozval český prezident, který zde tráví část své dovolené. Václav Havel po shcůzce připoměl, že mezinárodní společenství u čtyř balkánských konfliktů zareagovalo pozdě. A popáté se to už podle něj nesmí opakovat. "Mimo všech politických nástrojů je zapotřebí uvažovat i o alternativě použití síly," prohlásil doslova prezident Václav Havel.

Jak reagují na toto prohlášení prezidenta čeští politici?

Ti většinou zaujali k Havlově výroku zdrženlivý nebo přímo kritický postoj. Podle pozorovatelů je totiž Havlovo prohlášení o to závažnější, že Česká republika je členem Severoatlantické aliance. V úterý se od prezidentova výroku nepřímo distancoval i premiér Miloš Zeman, který prohlásil, že on osobně nezastává názor, že je dobré veřejně napínat svaly. Stínový ministr zahraničí Jan Zahradil z ODS zase uvedl, že neví, jak má slovům prezidenta Havla rozumět. Nechápe, zda prezident horuje pro další vojenskou kampaň NATO na Balkáně, anebo slibuje, že česká armáda zasáhne proti Miloševičovi. K tomu dodal, že by chápal podobné výroky z úst amerického prezidenta, nicméně výrok Havla považuje za legrační. Na iniciativu prezidenta reagovalo i české ministerstvo zahraničí. To podle svého mluvčího Aleše Pospíšila jednoznačně preferuje politické řešení problémů v Jugoslávii.

"S poukazem na neblahé zkušenosti z vývoje na balkánském poloostrově v posledním desetiletí jsme přesvědčeni, že je nutno přistupovat s maximální rozvahou, maximálně citlivě k řešení té současné jugoslávské ústavní krize. A v této souvislosti je třeba říci, že považujeme za nepřípustné jakékoli mocenské řešení nastálé krize."

Jak dále uvedl mluvčí Aleš Pospíšil, české ministerstvo "sdílí znepokojení" nejvyšších představitelů balkánských států z aktuálního vývoje v Jugoslávii v souvislosti s nedávným rozhodnutím bělehradského parlamentu změnit pravidla volby jugoslávského prezidenta. Dodal, že podle názoru českého ministerstva zahraničí by mezinárodní společenství mělo věnovat dění v Jugoslávii a Černé Hoře větší pozornost než dosud.