Jičín - po stopách finančníka Baševiho

Jičín je známý především jako město pohádky. Málo se ví o jeho židovských památkách jako je synagoga, hřbitov či domy, které patřily známému finančníku Baševimu. Ten vlastnil v Jičíně čtvrtinu náměstí a po jeho stopách se dnes vydáme.

První zmínky o Židech v Jičíně pocházejí už z poloviny 14. století. Významná epocha však začíná o tři sta let později za vlády Albrechta z Valdštejna a příchodu finančníka Jakoba Baševiho, uvedla Jindřiška Kracíková.

Jičínská synagoga,  foto: www.basevi.cz
"Pomáhal shánět peníze třem císařům - Rudolfu II., Matyášovi a Ferdinandovi II. Podílel se také na získávání peněz pro řadu českých šlechticů. Za třicetileté války byl vtáhnut do aféry, která nese název Dlouhá mince. Šlo o penězokazeckou aféru. Do jaké míry na ní Jakob Baševi participoval není dodnes známo. Každopádně ho to stálo vypovězení z Prahy a na pozvání Albrechta z Valdštejna přichází tento muž do Jičína. Tady pokračuje ve svých obchodních aktivitách a jako jediný židovský občan v Jičíně obchoduje i s dalekou cizinou."

Baševi se svým strýcem Leonem získal skoro čtvrtinu náměstí. Byl také prvním Židem v českých zemích, který získal šlechtický titul. Jeho hrob však není v Jičíně, ale v nedaleké Mladé Boleslavi. A pokud přijdete na starý židovský hřbitov v Praze, najdete tu hrob jeho manželky, která zemřela ještě dříve, než byl z Prahy vypovězen. Za působení Baševiho židovská obec v Jičíně získala povolení zřídit modlitebnu, školu a hřbitov. Synagoga nyní prošla nákladnou rekonstrukcí. Na její opravě se podílelo sdružení Baševi a roku 2008 se poprvé otevřela veřejnosti.

Jičínská synagoga před rekonstrukcí,  foto: www.basevi.cz
"První zmínku o ní máme z roku 1773 a jedná se o osazení židovské hvězdy na štítu synagogy,"

připomněla Jindřiška Kracíková. Synagoga je postavena v čistém pozdně barokním stylu. Po požáru v 19. století se jí dostalo klasicistní výmalby. Dnes je zde opět věrná replika. Synagoga svoji funkci plnila až do druhé světové války. Tehdy měla židovská obec zhruba 120 členů. Všichni byli deportováni v lednu 1943 do tábora a dále do Osvětimi.

"Nevrátil se téměř nikdo, takže po válce židovská obec nebyla obnovena. Objekt byl opuštěn, nejprve sloužil jako skladiště, pak se tu skladovaly sušené léčivé byliny, nedocházelo tu jako například v Turnově k žádným stavebním úpravám."

Barokní oltář,  foto: www.basevi.cz
Pozoruhodnou součástí synagogy je barokní oltář, který je starší než synagoga sama. Pochází z kostela sv. Ignáce a židovská obec ho koupila po zrušení jezuitského řádu roku 1773. Ve zdejší synagoze není tóra. Je tu však svitek, který vznikl při akci 'Napiš jedno jméno' v rámci projektu Zmizelí sousedé. Je zde napsáno asi 360 jmen židovských spoluobčanů z Jičína a okolí, kteří odešli do koncentračních táborů a nevrátili se. Sdružení Baševi chce synagogu co nejvíce využívat pro koncerty a přednášky.

"Měli jsme zde první ročník festivalu, který jsme nazvali Jičínský šoulet. Byla to přednáška na téma židovské kuchyně i s ochutnávkou pravého šouletu. Tato akce byla velice úspěšná. V jejím rámci hrál těchto prostorách vynikající houslista Alexander Šonert, který nám potvrdil, že akustika zdejší synagogy je vynikající."

Dům č.p.100,  foto: www.basevi.cz
Vydejme se teď do ulic Jičína, kde je několik zajímavých staveb. Jeden z rohových domů, který svého času patřil Baševimu, má temnou minulost. Když dům vlastnil muž jménem Klatovský, jeho manželka Salomena se zde oběsila. A stala se jednou z přízračných postav Jičína.

"Stala se i námětem grafiky Josefa Váchala, která se jmenuje Upír na Koštofranku, protože o Salomeně Klatovské se říká, že vstávala z hrobu a obtěžovala ve dne mladé muže."

Pozoruhodné je v Jičíně i číslování židovských domů. Bylo totiž arabské a čísla domů jsou zde na chodnících. Zajímavý je dům s číslem popisným 100.

"Uvnitř se nachází nádherné točité empírové schodiště. Bohužel je uvnitř v dezolátním stavu. Tento dům byl zařazen do programu revitalizace židovských památek. Do čtyř let zde bude zřízeno informační centrum zaměřené na židovské památky východních Čech, dále přednáškový sál s výstavním sálem. Byla by tu i možnost pro literární kavárnu. Je to nádherná budova."

Židovský hřbitov v Jičíně,  foto: www.basevi.cz
K židovskému ghettu patřil i hřbitov. Ten je v Jičíně asi 2 kilometry vzdušnou čarou od náměstí. Je z poloviny 17. století a je tu asi 360 náhrobků.

"Hřbitov byl v 80 letech zdevastován, protože jakási skupina hledala poklady v židovských hrobkách, takže vše pozotvírala. Pamětníci vzpomínají na žalostný stav, kdy z těch odkrytých hrobů, protože je tam vysoká spodní voda, čouhaly lidské kosti. Bylo to hrůzostrašné místo. Naštěstí dnes už vypadá důstojně. Jsou tam významné plastiky od Stuchlíkových, což byl kamenářský rod, který působil v Jičíně."

Na hřbitově jsou pochováni i prarodiče Karla Krause, významného rakouského básníka, dramatika a novináře. On sám se v Jičíně narodil, ale ve třech letech se s rodiči odstěhoval do Vídně.

10
50.437000300000
15.351312600000
default
50.437000300000
15.351312600000