Zdeněk Sýkora se vymezuje vůči české mentalitě

Malíř a grafik Zdeněk Sýkora patří mezi nejvýznamnější české výtvarníky 20. století, promluvil i do světového umění. Mezi jeho prvenství patří například využití počítače ve výtvarné tvorbě. Umělec nyní slaví devadesáté narozeniny. Samo jubileum připadá na 3. února, ale už o týden dříve začala první ze série akcí a výstav, které chtějí jeho dílo připomínat a hodnotit.

Zdeněk Sýkora, foto: ČTK

Měl by to být půl roku trvající řetěz akcí. Začal 26. února v pražské Galerii Zdeněk Sklenář komorní výstavou Extrémy. Vysvětluje Lenka Sýkorová, malířova manželka a spolupracovnice:

"Teď jsme na výstavě Extrémy, to je první akce k narozeninám, ačkoliv narozeniny budou až 3. února. další akce bude v ten den D, kdy pokřtíme knihu z nakladatelství Aulos, která se jmenuje Poezie, linie, struktury, je to experimentální poezie Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala s výtvarným doprovodem Zdeňka Sýkory. A pak přijde ta největší slavnost, obrovská výstava v Galerii Hlavního města Prahy v městské knihovně. Myslím, že se příznivci Sýkory mají na co těšit. No a potom se uvažuje o dalších akcích, ale ty nejsou zatím jisté. Plánovali jsme výstavu Krajina v Karlových Varech a pak plánují v Olomouci výstavu Barva a prostor. Pokud se to podaří, Karlovy Vary by měly být v březnu a Olomouc v květnu."

Extrémy

Zdeněk Sýkora pochází z Loun, kde dodnes žije a tvoří. Jeho první obrazy vznikly za války a byly ovlivněny surrealismem. Jak vysvětluje Zdeněk Sklenář, koncem 40. let začíná Sýkora malovat krajiny v plenéru:

"Uvědomme si, že Sýkora miloval krajináře, kteří měli řekněme dynamický charakter, miloval například Průchu nebo Trampotu. On vzešel z té emocionality krajiny, a po setkání s Mattisovými obrazy (1959) proměnil nejen formu, ale také tu vizuální tvář. A tam začalo vznikat to, co se později začalo nazývat strukturami, makrostrukturami a podobně. A z nich na počátku 70. let vznikly liniové obrazy. To dílo je hluboce prožité, je pravdivé, není vymyšlené."

Co z toho je zastoupeno na výstavě Extrémy?

Extrémy

Sýkorová: "Výstava ukazuje obrazy, které jsou něčím zvláštní, extravagantní, extrémní, takže celá ta výstava je extrémní..."říká Sýkorová.

Sklenář: "Výstava ukazuje to, co je mimo střed, proto se to nazývá Extrémy. Sýkora pracuje v určitých řekněme systémech a v tom třeba vytvoří několik obrazů a vždycky třeba jeden z nich třeba vypadá jinak. Všimněte si, že atmosféra může působit jako karneval v Rio de Janeiru. Je to tady emocionálně přetlakováno barvami..."

A co chystá Galerie Hlavního města Prahy? Výstava Zdeněk Sýkora 90 tu bude mít vernisáž 18. února. Kurátor Pavel Kappel říká, že vybral necelou stovku Sýkorových obrazů:

Extrémy

"Od jeho velké retrospektivy uplynulo letos 15 let. Ta minulá se odehrála ve stejném prostoru jako ta letošní, tedy v Městské knihovně, což je samozřejmě veliká výzva. My jsme se snažili udělat reprezentativní výběr prací, samozřejmě se nám to z prostorových a finančních důvodů nemohlo podařit v té ideálně zamýšlené podobě. Většina zápůjček je ze soukromých sbírek z České republiky. Podařilo se nám nicméně z francouzské galerie Centre Pompidou získat stěžejní obraz Linie č. 24, takzvaný Poslední soud."

Z celkového počtu vystavených obrazů je jen 13 z autorova archivu. S přijímáním Sýkorovy abstraktní malby u české veřejnosti jsou dodnes problémy, připouští Lenka Sýkorová:

Extrémy

"Kdykoliv přijde někdo na výstavu, tak se ptá, co to znamená, co si pod tím má představit. Lidé se ještě nenaučili vnímat výtvarné umění tak, že to je to, co vidí, hledat si v tom sami sebe. Že oni jsou ten obsah. Že to nic nezobrazuje."

A myslíte, že zahraničí chápe dílo Zdeňka Sýkory lépe?

"Já bych řekla, že ano, ale musíme si uvědomit, že i tam jsou skupiny, které vyznávají tenhle druh umění, a pak jsou skupiny lidí, kteří tento druh umění nemohou, řeknou, že to jsou čáry a kolečka."

Podle Kappela je se Sýkorovým dílem spojena řada předsudků:

"Často si lidé myslí, že jeho obrazy jsou ve svých metodách příkliš komplikované, že jim neporozumí, že počítač a chladná racionální logika jim neumožní před těmi díly se otevřít a vnímat je."

Extrémy

Sklenář: "Obrovské ohlasy, které Sýkorovo dílo zaznamenává například v Číně, jsou zjevné. Předloni navštívil Zdeňka Sýkoru v Lounech sám generální ředitel Národní galerie Číny pan profesor Fan Di'an s celým týmem věhlasných čínských odborníků a vyzvali ho k výstavě v Národní galerii Číny v Pekingu. je to skutečně jen na vůli Lenky a Zdeňka Sýkorových, aby tuto výstavu uspořádali, ale pozvání do nejslavnějších galerií Číny už dávno mají."

Lenka Sýkorová reaguje: "Byli u nás, ano, je to už asi tři roky. Ale zatím jsme o tom konkrétně nemluvili, určitě ne."

Zdeněk Sklenář je přesvědčen, že Sýkora patří mezi špičku českého umění 20. století.

Extrémy

"Když to řeknu sportovně, kdyby byla fotbalová jedenáctka, tak zcela určitě v ní Sýkora za 20. století bude. Možná vedle Kupky, vedle Pešánka a několika málo jiných. A kdybychom stanovili hokejovou šestku, Zdeněk Sýkora by neseděl na střídačce, byl by v útoku. Sýkorovo dílo se vymezuje vůči české mentalitě. Domnívám se, že je to jakési esperanto pro ty, kteří nejsou zatíženi tradicí. Sýkora ačkoli ctí tradici a má úctu k těm, kteří jsou revoluční, tak nabit úctou a citovostí vykročil vpřed a vytvořil něco úplně jiného. To je důležité. Je to hrdina, který žije v Lounech, a za ním jezdí celý svět. Protože má i vlasteneckou hrdost. Je to Čech a nestydí se za to. A pro mladé lidi může být inspirativní."