Protikorupční balíček vyvolává emoce

Česká republika v roce 2009 klesla v hodnocení míry korupce. Mezi 180 zeměmi sledovanými mezinárodní organizací Transparency International skončila na 52. místě. O rok dříve figurovala na 45. příčce. Mimo jiné proto vláda schválila balíček protikorupčních opatření předložený ministrem vnitra Martinem Pecinou. Ne všem se však líbí.

Balíček protikorupčních opatření v polovině ledna dorazil do Poslanecké sněmovny. Jde o soubor několika novel zákonů, které mají umožnit například použití protikorupčních agentů či korunního svědka. Premiér Jan Fischer k němu řekl:

"Tato opatření nevyřeší jak mávnutím kouzelným proutkem problém korupce v České republice, nicméně kdybychom takováto opatření, nezbytná podle soudu vlády i podle mého osobního úsudku, nepřijímali, ať už jsou to tato nebo ta následující, exekutivní, tak bychom jistě dalšímu rozrůstání korupce v České republice spíše přitakávali a dávali zelenou."

Vláda podle premiéra Fischera počítala s tím, že návrh legislativních protikorupčních opatřeních může vyvolat kontroverzi, proto kabinet počítá s důkladnou diskusí ve sněmovních výborech.

František Bublan

Protikorupční balíček skutečně vyvolal řadu protichůdných názorů. Například ODS ho považuje za příliš represivní. Naopak sociální demokracie podle svého stínového ministra vnitra Františka Bublana protikorupční balíček v Poslanecké sněmovně podpoří:

"Mne docela mrzí, že ODS ho nepodpoří, protože měli korupci ve svém volebním programu a lákali na to voliče, nakonec neudělali vůbec nic a teď ještě budou říkat, že něco nepodpoří. To od nich není zrovna moc pozitivní postoj k boji proti korupci. Komunisté trošku vyčkávají, protože mají problém s tím agentem-provokatérem, jak je to mylně nazýváno. Ale to je skutečně protikorupční agent. Já myslím, že kdybychom si ty věci vyjasnili, případně nějak legislativně doladili, tak že by s tím problém neměli."

Nejednoznačné názory na tzv. Pecinův protikorupční balíček má i odborná veřejnost a komentátoři. Například bývalá politička, dnes advokátka Hana Marvanová k tomu Českému rozhlasu řekla:

Hana Marvanová, foto: ejustice.cz

"I když hodnotím krok vlády jako pozitivní, samozřejmě každá vláda by měla mít jako jeden z hlavních bodů boj proti korupci, protože je to obrovský problém, tak si ale myslím, že to, na čem se shodla vláda, je dost málo. Nejzávažnější věc, kterou vláda chce řešit, je omezení, nevím, jestli zrušení, akcií na majitele. Mně připadá nedostatečné, pokud ta věc zůstane jenom u toho, ře firmy s neprůhledným vlastnictvím se nebudou moci účastnit veřejných zakázek, Myslím si, že tady je zásadní chyba v tom, že se vytvořilo podivné právní kapitalistické prostředí, že ti, kteří vlastní společnosti, mohou zůstat někde v skrytu, mohou místo sebe nasazovat do orgánů 'bílé koně' v tom horším případě, v lepším případě nějaké pěšáky, ale ti skuteční lidé, kteří mají na tom zájem s profit, zůstávají skrytí. Myslím, že to je nejen problém veřejných zakázek. Druhá věc, která mi v tom protikorupčním balíčku chybí, je důrazu na činnost orgánů činných v trestním řízení, tedy činnost protikorupční služby, činnost orgánů státních zastupitelství. Kdyby si vláda udělala nějakou inventuru všech možných podezření, která prošla, na která třeba bylo upozorněno v médiích, byly předloženy i určité důkazy, a které skončily do ztracena, byly zameteny pod koberec, nikdo to nevyšetřil... Já se domnívám, že tady korupce kvete právě proto, že v těch konkrétních trestných činech se přes vážná podezření nikdy nic nevyšetří, dokonce se ani veřejnost nedozví, jak je možné, že policie to nevyšetřovala důkladně. Vláda měla jednat velmi vážně s paní nejvyšší státní zástupkyní a požádat ji o to, aby předložila koncepci, jak ve velmi krátké době se zlepší úroveň vyšetřování korupce."

Své výhrady k vládnímu protikorupčnímu balíčku má také politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze:

"Já mám největší výhrady k tomu agentu-provokatérovi a míře, do jaké může provokovat nebo navádět k trestnému činu. To by myslím mělo být naprosto jasné, protože není možní, aby někdo vyprovokovával trestný čin. To mi připadá špatné. Jinak si ale myslím, že to je dílčí věc, to jsou možnosti, jak chytnout 'malé rybky', i když může jít třeba o miliony nebo i větší částky. Nedokážu si ale představit, že by byli třeba agenti-provokatéři, kteří by zjišťovali, jestli při volbě hlavy státu někdo někoho vydíral nebo uplácel, nebo z jakých důvodů poslanci přecházeli z jednoho tábora do druhého. A to už je rovina politické korupce, která znamená tu úplně nejvyšší míru korupce. A pokud my se neodřízneme od této politické korupce, pokud my se neodřízneme od toho, že vrcholní politici jsou pravděpodobně namočeni nebo jsou svázáni nebo jsou v podezření, že jsou svázáni s korupcí, tak prostě agent-provokatér je vůči určitým úředníkům na ministerstvech nepoužitelný. Může sice někoho přistihnout nebo vyvolat cosi, ale nevyřeší ten problém. Prostě hlavním problémem je nastolení určitých pravidel, hlavním problémem je právní prostředí, které neumožňuje, aby zde byly beztrestné věci, aby nebyly vyšetřeny obrovské kauzy. Vždyť neustále se setkáváme se situacemi, kdy přicházíme o veřejné prostředky v řádech milionů či miliard, a nikdo to nedořeší. Potom skutečně agent-provokatér na úřadě sice může pomoci nebo může zastrašit dílčí úředníky, ale tenhle největší problém nám nevyřeší."

Podle šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky vláda poslala signál, že korupce je vážný problém a je třeba ho řešit:

"Já si myslím, že protikorupční strategie je nutná, protože bez ní nedokážeme korupci omezovat systémově, dlouhodobě. Jestli tomu budeme říkat balíček nebo jakkoliv jinak, je jedno, ale myslím si, že je zřejmé, že se tady dlouhodobě podceňoval ten systémový aspekt omezování korupčních příležitostí, a je na čase ho znovu nastartovat."