Když se čerti žení: pranostiky, 1. část

V dnešním díle cyklu Čeština, jak ji neznáte, se Michaela Swinkels – Nováková zamyslí na pranostikami. Naše letitá spolupracovnice žije už od r. 1968 v zahraničí, její příspěvek jsme proto natočili telefonicky:

Je začátek nového roku. Podívejme se tedy, ne jaké jsou jeho prognostiky, ale pranostiky. Tato věta je ovšem chybně formulována, správně by mělo být prognózy.

Prognostika je teorie odhadů budoucího vývoje, kterou se zabývají „prognostické ústavy“, a týká se například mezinárodních vztahů, ekonomického i sociálního vývoje - a hitem poslední doby jsou prognózy klimatologické.

Výraz pranostika je odvozen od slova prognostika, původem řeckého. Čili pranostika je lidové rčení, obsahující předpověď, především počasí. Vznikly staletým pozorováním přírody a zkušenostmi z něho plynoucími.

Ale s prý pokračujícím „globálním oteplováním“ nám třeba tyto zkušenosti budou na nic. Ne každý však věří, že nás to nějak zvlášt´ musí trápit, protože vědci, politikové, zelení atd. se zatím nedohodli, za kolik (desítek či stovek) let ta apokalypsa nastane. Takže se v poklidu věnujme pranostikám o ročních obdobích a počasí v kontextu zkušeností našich předků a dlouhodobě pro naši kotlinu a její okolí ověřovaným.

Podívejme se i za humna a porovnejme, v čem jsou některá povídání o počasí stejná - a jak a v čem se kdy liší.

Nezačneme však hned pranostikami, ale názory na počasí v širší souvislosti. Například psí počasí, čili že by do něj psa nevyhnal. Napadá mě, proč to v Evropě většinou musí odnést pes a proč ho vyhánět ven, když leje (pokud třeba zrovna nerozkousal nový koberec). Jak se v různých jazycích měří intenzita deště? U nás „leje jako z konve“, ale v Holandsku “prší cihly“ (takže v tom případě by tam psa ven asi nevyhnali, i kdyby provedl cokoliv). V téže zemi prší také „troubele od fajfky“, což by se originalitou dalo srovnat s českým „všichni čerti se tam žení“, a „padají tam kominíci“, které přebíjejí Holanďané zase tím, že u nich „padají hrníčky a talířky“ a dokonce „padají staré baby“ ! (Na „baby“ mají Holanďané vůbec spadeno, jak uvidíme dále.) A jako by to ještě nestačilo, prší tam i „koňská oka“, to ale není tak dekadentní, jak by se zdálo, protože to znamená „prší tak, že se dělají bubliny na vodě“. Jak je vidět, v Holandsku prší opravdu hodně (což mohu dosvědčit).

V Anglii prší zas kočky a psi (cats and dogs), ve Francii šňůry (cordes), podobně jako v Německu provazy (Bindfäden). A prý také „Schusterjunge“. Moje znalost němčiny není valná, překládala bych to tedy jako „ševcovský učedník“, ale prý by to v dialektu mohly být i žemle. Budu ráda, když mě o tom někdo poučí.

---

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.