Nový projekt Člověka v tísni v rumunském Banátu: české krajanky se učí šít panenky
České vesnice v rumunském Banátu se už řadu let vylidňují. Čeští krajané, kteří na jihozápadě Rumunska žili po dvě století, se takřka hromadně vracejí do Čech. Důvodem je především ekonomická situace: poté, co byly uzavřeny místní doly, lidé přišli o práci a vlastní hospodářství je skoro neuživí. Život ve vesnicích, které dodnes připomínají 19. století, navíc není jednoduchý. Například do Rovenska byla elektřina zavedena až v r. 1994. Zejména mladí lidé z rumunského Banátu tak hledají v Česku nejen práci, ale i větší pohodlí. Český stát i některé humanitární organizace se snaží krajanům, kteří v Banátu přeci jen zůstávají, pomoci. Podporují hlavně rozvoj turistiky. Z České republiky sem totiž přijíždí několik tisíc Čechů ročně na dovolenou. Vedle toho ale vznikly i malé provozy a dílny, například na výrobu elektrosoučástek v Gerníku. Humanitární společnost člověk v Banátu nyní rozjíždí další projekt - výrobu originálních panenek. O podrobnosti požádala Milena Štráfeldová zástupce Člověka v tísni, publicistu a fotografa Ivo Dokoupila:
Kolik lidí můžete do budoucna takhle zaměstnat?
"Nesmíme si představovat, že zaměstnáme padesát nebo šedesát lidí. Jak říkám, v současné době pracují dvě ženy naplno, protože už dosahují takových výkonů, aby se tím mohly živit. A dvě se zaučují. Je třeba si uvědomit, že tím, jak ubývá krajanů, ubývá samozřejmě i těch ekonomicky činných. Zůstávají důchodci a mezi těmi zbylými najít někoho šikovného pro to, co my máme v úmyslu, je velký problém. My jsme v podstatě dva roky jezdili a zkoušeli s různými ženami šít a učit je. Někomu to samozřejmě jde lépe, někomu to jde hůř a někdo třeba nemá trpělivost u toho ten rok zůstat, aby byly nějaké výsledky. Takže nakonec z toho velkého množství zájemkyň jsme opravdu našli čtyři, možná šest šiček, které vydrží. Zase na druhou stranu, pokud vydrží, tak si vydělají na místní poměry i celkem slušné peníze. Takže je to velká pomoc, která je velice účinná."