Politické strany chtějí bojovat proti korupci, ta se ale v Česku spíše zhoršuje
I na víkendovém kongresu ODS zaznělo, že boj proti korupci se zřejmě stane jedním z horkých témat kampaně před jarními volbami do sněmovny. Korupční prostředí v Česku se totiž nijak nezlepšuje. Podle posledního hodnocení Transparency International Česká republika dokonce spadla na světovém žebříčku na 52. místo. Více už Milena Štráfeldová:
Česká republika má už řadu let pověst jedné z nejzkorumpovanějších zemí v rámci Evropské unie. A poslední hodnocení nevládní organizace Transparency International pro ni skončila opravdu varovně:
"V minulých letech nedopadala úplně slavně. V posledním roce byla čtyřicátá pátá na světě, ze zhruba 180 hodnocených zemí. Pravda je, že protikorupční politika u nás dlouhodobě stagnuje a není prosazována dostatečně důsledně,"
řekl Českému rozhlasu ředitel české pobočky Transparency International David Ondračka. Podle šetření tak Česko na stupnici od 0 do 10, kde nula představuje nejkorupčnější prostředí, získalo index 4,9. V žebříčku ho z postkomunistických zemí předstihlo například Maďarsko a Polsko, za Českou republikou naopak ještě mírně zaostalo Slovensko. Některé z důvodů, proč je na tom Česko tak špatně, shrnuje náš rozhlasový kolega Jan Herget:
"Česká republika neplní své mezinárodní závazky, je například jedním ze tří států Evropské unie, který neratifikoval konvenci OSN proti korupci, ale i v dalších konvencích je poměrně liknavá. Něco jako protikoruční strategie u nás prakticky nefunguje, 
Korupci, a to bez ohledu na světové žebříčky, vnímají lidé v Česku jako jeden z nejpalčivějších problémů současnosti. V průzkumech veřejného mínění patří vedle růstu kriminality, nezaměstnanosti a problémů ve zdravotnictví k největším negativům života v Česku. K nejkřiklavějším případům minulých let patřila například údajně úplatkářská kauza Čunek, která se nyní znovu otevírá na podnět ministryně spravedlnosti. A z posledních týdnů je to zase podezření na korupční praktiky na plzeňských právech. Vedle těchto mediálně nejznámějších případů se ale lidé denně setkávají s drobnější, a tím i jaksi "přijatelnější" formou korupce na úřadech, ve zdravotnických zařízeních nebo na školách. Podobně jako tomu bylo v případu, kdy pedagog Národohospodářské fakulty VŠE v Praze nutil studentky k "drobným úsluhám", aby u něj získaly zkoušku. Psycholog Slavomil Hubálek k podobným případům říká:
"Já jsem přesvědčen, že je to výjimečné, nicméně čas od času se to stane. Tyto případy ale mívají tzv. velkou latenci, to znamená, že ohlášen je zlomek, a pak to vzbudí velké zděšení. Myslím si ale, že se zlepšuje všeobecné povědomí o tom, že ty asymetrické vztahy jsou přinejmenším nemorální."
Podle Ivana Lukeše, který přednáší na univerzitě v Bostonu, se podobným případům dá předcházet, lidé v Česku si ale na korektnost ještě nezvykli:
"Já vím, že tohle takzvaně politicky korektní jednání má v Čechách velice špatnou pověst. Ale já jsem si jist, že za několik let se tyto principy vžijí i v České republice."
Boj proti korupci nebude určitě chybět ve volebních programech ani jedné ze stran, které mají šanci proniknout příští rok do parlamentu. Potvrdil to nejen kongres ODS, ale v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekli i místopředseda ČSSD Bohumil Sobotka nebo jeden z lídrů TOP 09 Miroslav Kalousek.
