Ostravští školáci: Cizinci nám nesmějí vnucovat své tradice a zvyky
Jsou Češi xenofóbní? Mají rasistické předsudky? Jak přijímají cizince, kteří do Česka přicházejí za prací? Takové otázky stály u začátku projektu Barevný svět, na kterém Radio Praha spolupracuje s pražským občanským sdružením Sedm paprsků a s Českou televizí. V rámci tohoto projektu připravujeme pořady, které srovnávají situaci českých exulantů v zahraničí a problémy, s nimiž se museli oni v zahraničí vyrovnávat, s potížemi, na které dnes narážejí migranti u nás. Do projektu Barevný svět jsou zařazeny i základní školy, kde na tato témata probíhají debaty se žáky 8. a 9. tříd. Na Základní škole v Ostravě - Porubě natáčela Milena Štráfeldová:
Eliška, Adéla, Klára, Martin a Max - pět žáků 9.A třídy ostravské základky s rozšířenou výukou hudební výchovy. Budoucí studenti konzervatoře, hudebníci, zpěváci, herci, možná učitelé. Patnáct let žijí v Ostravě, ve městě s poměrně početnou romskou komunitou, a také "proslaveném" Baníkovci, radikálními fanoušky fotbalového klubu Baník a skiny. V debatě ve třídě vyplynulo, že za cizince vedle Vietnamců, Rusů, Ukrajinců nebo Angličanů považují i Romy. Co si tedy tato pětice mladých lidí myslí o cizincích? Znají je vůbec ze svého bezprostředního okolí?
/Adéla/ "Na škole máme černocha, když mu byl rok, tak se sem přestěhoval. Myslím, že se přizpůsobil úplně všemu, co je v České republice důležité. Zná naši kulturu, zná hymnu..."
Co by ti na cizincích vadilo?
/Adéla/ "Možná někdy to, jak automaticky berou, že si můžou v podstatě dělat, co chtějí. A až potom, když je trošku odvrhneme, jim dojde, že to asi tak není."
Kdo se podle tebe tak u nás chová?
/Adéla/ "Spousta Romů. Jsou někdy opravdu hluční a nechovají se normálně."
Jsou Romové cizinci?
/Eliška/ "Pro mne nejsou cizinci, protože tu byli už od mého narození, takže jsem je na ulici vždycky potkávala. Já je ale zase rozlišuji. Někteří Romové mne třeba zastaví večer na ulici a začnou mi nadávat, a to mi vadí. Někteří Romové se ale tady fakt zabydlí a znají kulturu a chovají se dobře, normálně. Nejsou jiní, odlišní. Tak bych je nebrala, že jsou cizinci."
Co se ti naopak na cizincích nejvíc líbí?
/Max/ "Jejich rozdílná kultura, že můžeme od nich přejímat různé zvyky."
Z jaké oblasti bys třeba rád u nás cizince uvítal?
/Max/ "Evropu bych vzal celou, nebráním se žádné zemi. Prakticky z celého světa."
/Martin/ "Mám stejný názor. Pokud nebudou ovlivňovat naši zemi nějak razantně, můžou udržovat svoje zvyky, názory, tradice. Jenom nesmějí obtěžovat obyvatele země."
Co už by se ti nelíbilo?
/Martin/ "Nesmějí nám například vnucovat jejich tradice, řekněme jejich náboženství, zvyky, nebo naopak pomlouvat ty naše. Snažit se nás přesvědčit o tom, že ty jejich jsou lepší."
Je jazyk to nejdůležitější pro pocit domova?
/Klára/ "Určitě je."
Jak se tedy musí cítit cizinci, kteří přijedou sem a najednou nemohou mluvit svým jazykem?
/Klára/ "Musí se cítit asi blbě, ale právě proto si myslím, že je ve světě důležitá angličtina. S tou se domluví úplně všude."
Kdybys tady poznala nějakého cizince, byla bys ochotná se učit i jeho jazyk?
/Klára/ "Ano."
Netrvala bys na tom, že když tedy je v Česku, bude mluvit česky?
/Klára/ "Jo, trvala bych na tom. Je to důležité. aby, když už to myslí vážně a přestěhuje se sem, se naučil i ten jazyk. Ale neříkám, aby přestal mluvit tím svým."
