Dnešní maturanti umějí lépe pracovat s textem

České školství urazilo od roku 1989 značný kus cesty. Vedle statistik o počtech škol, tříd a žáků se nabízí srovnat i znalosti, které si žáci a studenti z lavic odnášejí. Představu o tom, zda jsou dnešní maturanti lépe připraveni na studium na vysokých školách než dříve, přinesla nyní Sonda maturant. V letošním roce si ji s časovým odstupem jedenácti let zopakovalo téměř 88 škol. Kolik studentů se výzkumu zúčastnilo a nakolik uspěli, na to se ptáme Ondřeje Šteffla, ředitele společnosti Scio.

My jsme po jedenácti letech zopakovali ty samé testy za těch samých podmínek, které se dělaly roce 1998. Šlo o testy z angličtiny, matematiky, českého jazyka a obecných studijních předpokladů. Před těmi jedenácti lety to dělali všichni maturanti, v letošním roce to dělalo asi jen 107 škol, z nichž 88 bylo stejných a na těch jsme provedli potom porovnání výsledků.

K jakým závěrům jste dospěli?

Dospěli jsme v podstatě k velmi překvapivému závěru, protože všude se píše, jak se naši maturanti dramaticky zhoršují, ale náš výsledek je, že za těch jedenáct let se celkově v podstatě nic nezměnilo. Samozřejmě, že k dílčím změnám došlo, došlo k výraznému zlepšení v angličtině - ve všech otázkách testu se studenti zlepšili. Vyšly na chlup stejné výsledky v českém jazyce a došlo k mírnému zhoršení v matematice. Tam část toho zhoršení se dá vysvětlit tím, že děti, které maturovali v roce 1998 ještě nevyrůstali s kalkulačkami, zatímco ta současná generace už s kalkulačkami vyrůstá a erudice těch dětí v práci s čísli se samozřejmě snížila.

Jak si vysvětlujete to zlepšení v angličtině?

Na zlepšení v angličtině máme dvě hypotézy. Jednak je, že se ta angličtina lépe učí, což nepochybně část pravdy je. Těch učitelů angličtiny přece jenom je víc, mají lepší kvalifikaci, jsou lépe vzdělaní. A druhá věc je, že děti mají mnohem více příležitostí se angličtinu učit jinde, mnohem více jezdí do ciziny, mají internet. To zlepšení je zřetelné, ale za těch jedenáct let podle mého soudu mělo být mnohem větší.

Vysoké školy si často na kvalitu přípravy maturantů na vysoké školy stěžují…

To si stěžují, ale jak ukázal ten výzkum, kvalita maturantů je v podstatě po těch jedenácti letech stejná. Ale u vysokých škol je dramatický rozdíl v tom, kolik dětí nebo kolik studentů se na ty vysoké školy bere. Za posledních patnáct let se ten podíl zvýšil třikrát, z 19% na 58%. Čili rozdíl spočívá v tom, že na vysoké školy dnes nastupují studenti, kteří jsou mnohem méně připraveni k vysokoškolskému studiu, než byli před devatenácti lety.

Lze z Vašeho výzkumu vyvodit, zda dnešní maturanti umějí třeba lépe pracovat s textem a zda naopak ubylo důrazu na encyklopedické znalosti?

Že umějí lépe pracovat s textem, to se určitě vyvodit dá. Z těch výsledků v češtině, které sice celkově jsou úplně stejné, ale strukturálně se přece jen trochu liší, se zdá, že přece jenom škola trošičku od těch encyklopedických znalostí ustupuje.

Jaké hypotézy byste rádi potvrdili třeba v dalších výzkumech, které budete provádět?

Pro nás taková nejzajímavější hypotéza je, jaký je vlastně vliv školy na vzdělání dětí. To vyplývá i z těch mezinárodních výzkumů, že nakonec ten výsledek dětí závisí na řadě jiných faktorů. K nejvýznamnějším patří vzdělání rodiny, respektive sociální zázemí žáka. Druhý vliv je vliv vrstevníků a třetí vliv, o kterém jsme již mluvili, je vliv moderní doby, internetu, všech těch médií, která nás obklopují, mobilních telefonů, které mění uvažování těch žáků.