Maturita opět elitním vzděláním?

Maturitní vysvědčení si letos v Česku neodneslo přes 14 tisíc studentů, kteří buď ke zkoušce vůbec nepřišli, nebo u ní propadli. V opravném termínu u zkoušky propadla téměř polovina maturantů. Přitom drtivá většina žáků si vybrala zkoušku v lehčí úrovni. Otázkou tedy je, kde se stala chyba?

Pavel Zelený (vlevo) a Josef Dobeš, foto: ČTK

Nejhorší výsledky v opravném termínu maturitních zkoušek měli žáci v německém jazyce, který nezvládlo 59 procent studentů. Podobně dopadli i v matematice, přitom si většina maturantů volila lehčí úroveň testů, potvrdil Pavel Zelený, ředitel Centra pro přípravu maturit:

"V drtivé většině se konaly zkoušky v základní úrovni obtížnosti, ale tady je třeba říci, že když jsme porovnávali výsledky, tak zhruba 25 procent těch, kteří dělali základní úroveň obtížnosti, by v pohodě udělalo i vyšší."

Dvě třetiny u zkoušky propadlo, zbytek k ní vůbec nepřišel. V minulých letech se neúspěšnost studentů u maturit pohybovala kolem dvou a půl procent, říká ministr školství Josef Dobeš:

"Jestliže po druhém kole, po prvním opravném termínu, je stále zhruba 10 procent těch, kteří neuspěli, a necelých 5 procent těch, kteří nepřišli opakovaně na státní maturitu. Tak se dostáváme k necelým 15 procentům, což je zhruba 14 tisíc studentů z necelých 100 tisíc celkově. Čísla to jsou výrazně vyšší než kdykoliv loni, ale jsou to čísla objektivní. Státní maturitu se buď student naučí a udělá ji, anebo s ní bude mít velké problémy."

"Výsledky zkoušky z českého jazyka a literatury nepotvrzují katastrofické komentáře o nízké úrovni čtenářské gramotnosti našich žáků," zhodnotil ministr Josef Dobeš. Špatné výsledky v matematice a němčině zase přičítá na vrub hlavně studentům nástavbových oborů a učebních oborů s maturitou. Podle něj se ukázalo, že některé školy měly na své studenty příliš nízké nároky:

"Jediný, kdo drží krok úplně stejně, jsou gymnázia - 0,6 procenta, státní část 0,7 procenta. Jinak všude, ve všech kategoriích škol hluboce, hluboce neobjektivní, kdybych to tak nazval, vyhodnocování úrovně žáků. Takže toto je to síto, které jsme nastavili, a tu laťku kvality."

Vyloženě špatné výsledky měli žáci odborných škol. Výhledy neúspěchu maturantů v dalších letech přiblížil ředitel Centra pro přípravu maturit Pavel Zelený:

"Zavedení povinného cizího jazyka, ke kterému by mělo dojít v roce 2013, to rozhodně zvýší procento neúspěšnosti školy. Žáci mají zhruba rok na to, aby se na tuto skutečnost připravili. Zavedení povinné maturity z matematiky způsobí nárůst neúspěšnosti k hranici čtyřiceti až padesáti procent."

Ministr školství Josef Dobeš vysvětlil, co teď neúspěšné studenty čeká?

"Pořád ještě mají minimálně jeden pokus a je potřeba se učit. Pak samozřejmě mohou opakovat ročník, což je trošku delší, trošku pracnější, ale stále možnost pro ty, kteří nemají odvahu přijít. No a pak pro ty, kteří i potom narazí, je tu oblast rekvalifikací, kdy je možné poměrně snadno získat kvalifikaci v nějakém učebním oboru."

Neúspěšní studenti mohou jít k dalšímu termínu v dubnu příštího roku nebo si maturitu dodělat do pěti let.

Jednotná úroveň nutná pro získání maturity má podle ministerstva školství vést ke zvýšení kvality vzdělávání. Na 169 školách byla totiž celková neúspěšnost přes 50 procent, na 25 školách dokonce propadlo 70 procent maturantů. Na tyto školy chce ministr školství poslat školní inspekci. Naproti tomu školy, které vychovaly žáky s nejlepšími výsledky, by měly v budoucnu dostávat více peněz, stejně jako ty, jejichž žáci excelují ve znalostních olympiádách. Více peněz mají dostat také vysoké školy, na které se tito premianti hlásí.

Státní maturity se připravovaly 14 let. "Maturita se stala masovou záležitostí, nikoli výrazem elitního vzdělávání. Maturita nutně musela změnit charakter, dramaticky se zvětšily rozdíly v jejím pojetí i náročnosti," konstatoval šéf Centra pro přípravu maturit Pavel Zelený. Zatímco nyní šlo k maturitám 77 procent populačního ročníku, v roce 1991 mělo zkoušku dospělosti jen 30 procent obyvatel.