Světici Anežku ztvárnily při oslavách tři herečky

Před dvaceti lety došlo k události, která při zpětném pohledu předznamenává pád komunistického režimu. Dne 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Přemyslovnu. Tento čtvrtek se v Brně konaly oslavy dvacátého výročí této události, pořad s názvem Tobě a nám, Anežko Česká připravil známý divadelní tvůrce Jan Antonín Pitínský.

Před katedrálou sv. Petra a Pavla, foto: autor

Ve zcela zaplněné katedrále sv. Petra a Pavla proběhla hlavní oslava Anežčina svatořečení. Scénář divadelně-hudebního pořadu Tobě a nám, Anežko Česká napsal režisér J.A.Pitínský s využitím textů více autorů.

"Texty jsou sestaveny víceméně z románu Františka Křeliny Dcera královská, je tam jakási ukázka z Hilbertova Falkenštejna a měli jsme tam ještě citace Otokara Březiny z knihy Emílii Lakomé. Ale jak máme různé nemoci, to nikdo netuší, co je to být šest hodin v kostele v takové zimě, tak nám trochu onemocněla paní Kolářová. Měli jsme tam ještě dopisy sv. Kláry, které psala svaté Anežce. Víc dopisů, ale zůstaly čtyři, jsou naprosto úžasné."

J.A.Pitínský, foto: autor

Postavu Anežky ztělesnily herečky tří různých generací: Martha Issová, Daniela Kolářová a Vlasta Chramostová. O životní příběh světice podle režiséra nešlo:

"To jsou jenom takové elementární ukázky, jež jsou postaveny na tom krásném a stylizovaném slově Františka Křeliny, takže tam těžko stvárnit, a už vůbec ne psychologicky, nějaký vývoj Anežky."

Čím je postava blízká herečce Daniele Kolářové?

Daniela Kolářová, foto: autor

"Pro mě osobně je Anežka naprosto pozoruhodná postava v našich dějinách. Ona dokázala - v té době - silou své osobnosti vedle tak mocného patriarchy, jako byl její otec, realizovat, co sama chtěla."

Prostor katedrály si vynutil jednoduché herecké i divadelní prostředky, velká gesta, jednoduchý pohyb v prostoru, režisér zapojil i majestátní architekturu, nechal barevně nasvěcovat oltář, prostor za oltářem, boční kaple a podobně. S náročnými podmínkami chrámového prostoru se všechny herečky i představitelé obou mužských postav vyrovnali úspěšně, Issová dokázala do zkřehlého publika přenést radost a světlo pramenící z víry mladé Přemyslovny. Zásadní roli v inscenaci měla hudba, zněly celé skladby: zpěvy gregoriánského chorálu z Anežčiny doby, vrhaní cyklus Oliviera Messiana Nanebevstoupení a Te deum od Arvo Pärta. Výběr měl na starost muzikolog Jan Špaček:

"Hudbu jsme poskládali tak, že by ji divák mohl vnímat jako scénickou, dokreslující. My do té hudby v první polovině večera taky máme němé divadelní akce. Ale na druhou stranu hudební posluchač to může vnímat čistě jako koncert a může tu divadelní část považovat za doplňkovou, doplňující to velké duchovní téma naší světice."

V průběhu pořadu vystoupil také s aktuálním duchovním zamyšlením kněz Tomáš Halík, který uvedl české světce Václava, Vojtěcha i Anežku do souvislosti se společenským vývojem před dvaceti lety i dnes:

Jan Špaček, foto: autor

"Svatořečení Anežčino se událo v předsíni událostí, jejichž jedním velkým heslem bylo: zpět do Evropy, zpět tam, odkud jsme byli násilím vytrženi, zpět tam, kde jsou kořeny naší kultury. Přatelé, pro naše patrony vás prosím, nevěřte těm, kdo by nás z této cesty chtěli vrátit někam do izolace, někam do příkopu dějin."

Anežka Česká byla nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. Ačkoliv se mohla vdát na některý z evropských panovnických dvorů, rozhodla se pro vstup do kláštera. V roce 1989 odjely do Říma na její svatořečení desetitisíce českých poutníků.