Ratifikovat, nebo neratifikovat?
Tereza Filinová se v dnešním příspěvku věnuje tomu, co se stane, když vám zkříží cestu nevinná spojka nebo...
Pravidla českého pravopisu mají jasno: pokud je spojka nebo použita v poměru slučovacím, čárka se před ní nepíše. Háček je v tom, že právě u spojky nebo je v konkrétním případě dost těžké rozpoznat, kdy jde o poměr slučovací. Tato spojka má totiž ze své podstaty funkci vylučovací, a málokdy ji tedy pociťujeme ve slučovacím významu, tj. v základním významu spojky a. U silného vylučování, např. v otázce Být, či nebýt? nebo zvolání Peníze, nebo život!, čárku snad bez váhání napíšeme. Ze dvou eventualit je jasně možná jen jediná.
Problémy začínají, pokud už nejde o vztah dvou tak protikladných možností. Tam, kde je jejich protikladnost hodně oslabena, jde už skoro o poměr slučovací. Pak je jedno, jakou z uvedených možností zvolíme, všechny jsou možné, např. Své životopisy posílejte poštou nebo elektronicky. nebo Vrátíme se v pátek nebo v sobotu. Obě možnosti přicházejí v úvahu, proto zde před spojkou nebo čárka není. V konkrétním případě určitě narazíte na větu se spojkou nebo, kdy se ne a ne rozhodnout, jestli jsou možné obě možnosti, nebo jen ta jedna. Do úzkých nás může přivést už zdánlivě jasná otázka Dáte si kávu(,) nebo čaj? Pokud ve větě napíšeme čárku, budeme si muset opravdu zvolit mezi kávou a čajem. Pokud v ní čárku nenapíšeme, bude to znamenat, že je spíš míněna obecně ve významu „Dáte si něco k pití?“.
S užitím spojky nebo se setkáváme také v případech, kdy jde čistě o poměr slučovací a kde opravdu nahrazuje spojku a, např. Na slavnostním večeru vystoupí ten, ten nebo ten umělec. Podle spojky nebo bychom se mohli domnívat, že přijdou jen někteří z uvedených umělců, ale ze zkušenosti víme, že přijdou všichni. Se psaním čárky před spojkou nebo by nám mohla pomoci dvojice spojek buď – anebo. Při jejich užití je poměr vylučovací zřetelnější, proto před spojkou anebo čárku spíše uvedeme. Jako by nám tato dvojice spojek dávala důrazněji najevo, že si prostě musíme konečně vybrat. Prostě buď ratifikovat, nebo neratifikovat.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
