Tina B. zve opět do Prahy na moderní umění
Festlival moderního výtvarného umění může mít i hodně neobvyklou podobu. Přestože se ho zúčastní několik desítek umělců, nemusí být k vidění ani jeden obraz nebo socha. Zato spousta videí, instalací a konceptů. A ani název nemusí být pro diváka uvyklého nedělním návštěvám obrazových galerií hned k rozpoznání. Tina B. Je to jméno? Název? Zkratka? V tomto případě od všeho trochu.
V potemnělých místnostech gotického sklepení poblikávají projekční plátna a obrazovky. Na jedné z nich záběry běžících lidí, lidí ženoucích se, prchajících a honících, na ulicích, v přírodě, na schodištích domů a chodbách, jednotlivci i dav. Španělský umělec Chus Garcia-Fraile tu ve třech minutách vyjádřil cosi podstatného z dnešní doby. Jeho video je součástí výstavy Hranice noosféry v Domě u kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Kurátorsky ji připravila Blanka de la Torre.
„Noosféra země je protiklad a zároveň doplněk sféry věcí neživých i živých, je to sféra vědomí a znalostí, něco jako kolektivní vědomí. Dnes se objevují nové systémy a technologie, které jsou rychlé a mají vlastní jazyky, vůči kterým jsou tradiční jazyky příliš pomalé. Nové jazyky jsou často podprahové. Ale snažím se být pozitivní. V tvorbě těchto dvanácti umělců můžete vidět pokus o renovaci těchto vrstev vědomí,"
řekla Blanca de la Torre. Festival Tina B. se skládá ze sedmi částí. Kromě výstavy výstavy Hranice noosféry je k vidění také výstava „Za vinou" vedená izraelským kurátorem Doronem Rabinem, která také představuje díla z oblasti videoartu a tématicky se zaměřuje na motiv viny. Polská kurátorka Paulina Kolczynská ve výstavě nazvané Umění performance 80. let konfrontuje tvorbu tří autorů Jiřího Kovandy, Hassana Sharifa a Zbigniewa Libery.
„Pochopitelně vystavujeme fotodokumentaci těch performancí. Tento a následující měsíc slavíme výročí pádu železné opony a výstava vypovídá také o geopolitických omezeních, která hluboce ovlivňovala tvorbu těchto umělců. A proto bychom i dnes jejich dílu měli věnovat pozornost. Díky té dokumentaci se stalo svým způsobem nadčasové. Kreativita těchto umělců a jejich vize nás mohou oslovovat dodnes,"
řekla Krystyna Kolczynska. Ještě zmiňme účast Streaming muzea. Tato organizace byla založena v lednu roku 2009 v USA a v současné době vytváří celosvětovou síť kulturních metropolí, do kterých přes internet vysílá umělecká díla a výstavy v reálném čase. Takto zprostředkovává i akce festivalu Tina B.
"Z hlediska uměleckého se Tina B. zařazuje spíš do těch složitějších festivalů nebo projektů, to znamená pracujeme s videem a videoinstalací, zvukovým uměním, světelným uměním, performancemi a nejedná se o klasický obraz a fotografii. Název Nová éra je zastřešením všech těch jednotlivých sekcí. Vzhledem k tomu, že jsme 20. let po sametové revoluci, je tu politická krize, ekonomická krize, tak doufáme, že nám umělci představí tuto složitou dobu. Streaming muzeum je pravděpodobně ta nejvýstižnější forma nové éry umění, protože to je muzeum bez zdí, je to muzeum absolutně virtuální, obdsahuje celý svět, sedm kontinentů, a využívá nových médií i nových typů propagace jako je Facebook k tomu, aby se umění dostalo do ruky každému."
Festival Tina B potrvá do 25. října na mnoha místech Prahy, v galeriích i ve veřejném prostoru. A co že Tina B. znamená?
"Je to akronym pro ´this is not another bienalle´. Česky: toto není další bienále. Když se festival v roce 2005 připravoval, hledali jsme zvučný mezinárodní název a všichni se nás ptali, jaký je rozdíl mezi naším festivalem a již běžícími nebo připravovanými bienále. A my jsme stále odpovídali: to naše není bienále. Takže tak vznikl název Tina B. A zároveň je v tom ohled i na tu skutečnost, že Česká republika i celý východ jsou známé jako místo, kam jezdí hlavně mužská populace za ženami, tak se z Tiny B. stala mysteriózní žena, která do Prahy nebo do budoucna možná i někam jinam zve."
