Vakcína proti prasečí chřipce

Nová varianta viru H1N1 vyvolávajícího tzv. prasečí chřipku nedává spát nejen zdravotníkům, ale i politikům na celém světě. V Česku je zatím počet případů nákazy novou chřipkou pod hranicí 300 osob, dosud nikdo nezemřel. Přesto je třeba se připravit na možnost vzniku pandemie a předzásobit se příslušnými léčivy a vakcínami.

Z historických záznamů plyne, že k pandemii chřipky dochází přibližně třikrát za století. Ve 20. století došlo ke třem pandemiím a všechny se celosvětově rozšířily během roku od výskytu prvního případu. Španělská chřipka zabila v letech 1918 - 1919 až 50 milionů lidí. V 50. letech zabila pandemie Asijské chřipky sotva milion lidí a v roce 1969 připravila Hongkongská chřipka o život přibližně další milion. Případná pandemie prasečí chřipky by podle některých studií zřejmě zasáhla každého čtvrtého člověka a úmrtí může dosáhnout až dvou procent nakažených. Realisticky je jen málo zdravotnických systémů na světě schopno zvládnout nemoc a úmrtí v tomto měřítku. Jednotlivé země se tedy snaží situaci nepodcenit.

Česká vláda nakoupí milion dávek vakcíny proti tzv. prasečí chřipce, které vystačí pro půl milionu lidí. Původně chtěla nakoupit až 2,5 milionu vakcín, podmínky nabízené farmaceutickými firmami však nebyly výhodné. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková uvedla, že firmy jsou si vědomy svého výhodného postavení v situaci narůstajících počtů nemocných prasečí chřipkou. Jednání tak nebylo zcela standardní - firmy nechtěly zodpovídat za nedodání vakcín ani za jejich vedlejší účinky. Jelikož vakcína nebude pro všechny, ministerstvo doporučuje lidem, aby se nechali naočkovat proti běžné sezonní chřipce a pneumokokům, což zmírní případné zdravotní komplikace během prasečí chřipky. Šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula upozornil, že během velkých pandemií chřipky umírali nemocní, kteří kromě virózy dostali také bakteriální infekci:

"My dnes víme, že to nemusí být jenom pneumokok, že tady je řada dalších patogenů, jako je hemofilius nebo se tam může vyskytnou i stafylokok, které toho jedince mohou zahubit. Nicméně očkování proti ním tady buď je přítomno, anebo není vůbec k dispozici. Takže na co my se v tuto chvíli dominantně soustřeďujeme, to je právě pneumokok, který může sehrát skutečně velmi pozitivní roli, pokud budeme proti němu očkováni a ta pandemie přijde."

Antibiotika nemají proti virovým infekcím žádný účinek. Hlavní hygienik České republiky Michael Vít však nabízí další možnost:

"Máme dva a půl milionu dávek antivirotik, a ty podle nového doporučení Evropské unie i Světové zdravotnické organizace nebudou složit jen k profylaktickému podávání, ale speciálně k léčbě. Počítáme-li, že by mohlo onemocnět 30 procent obyvatel a z toho by jedna polovina mohla být hospitalizována, tak si myslím, že máme dostatek antivirotik pro tuto léčbu."

Správná vakcína k ochraně před novým kmenem chřipky nemůže být připravena dříve než za 6 měsíců od začátku epidemie. Tím však práce nekončí, řekl Českému rozhlasu profesor Jiří Beran, odborník na očkování proti chřipce z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové:

"Jakmile ta vakcína je vyrobena, tak se musí sledovat její bezpečnost. A ta bezpečnost spočívá v tom, že se aplikuje menšímu množství lidí a sleduje se, jakým způsobem člověk na to zareaguje, jestli se u něj objevily závažné symptomy nebo ne. V případě, že je to v pořádku, tak se ta vakcína aplikuje trošičku většímu množství lidí a sleduje se, nakolik si ti lidé vytvořili nějakou reakci, buď místní, jako je zarudnutí, otok, bolestivost, nebo celkovou, jako je bolest hlavy, horečka a podobně. A zároveň se u těch lidí odebírá menší množství krve a zjišťuje se, nakolik si vytvořili protilátky proti této očkovací látce."

Každá nová, u nás používaná vakcína musí mít certifikát Evropské lékové agentury. Vakcíny proti prasečí chřipce by ho měly získat v září. Přesto se ministerstva zdravotnictví v některých zemích pokoušela získat vakcíny bez něj. Epidemiolog Jiří Beran je však přesvědčen o nezávadnosti vakcín proti tzv. prasečí chřipce, kterými se bude očkovat u nás:

"Já si nemyslím, že jsou nebezpečné. Po certifikaci Evropská léková agentura vyhodnotí veškeré reakce, veškeré možné komplikace, které s tím byly a které výrobci doloží, takže jakmile to projde přes Evropskou lékovou agenturu, tak už je to velmi bezpečné. Musím říct, že kritéria na kvalitu biologických preparátů jsou velmi přísná a že se vyžadují velmi detailní informace o těch lidech, kterým se aplikují očkovací látky. Samozřejmě, že i když je očkovací látka certifikovaná, je licencovaná, je registrovaná, tak i přesto neustále probíhá jakoby sytém kontroly všech reakcí, které je poté třeba hlásit národním regulátorům, to znamená u nás Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pokud by lékař třeba vakcínu aplikoval a zjistil by, že se objevila reakce, která není popsaná v přibalové informaci ani v sumáři o tom produktu, pak by to musel nahlásit na SÚKL, a pokud by bylo více takových signálů, tak by se s tím pracovalo. To je prostě standardní postup."

Příznaky prasečí chřipky jsou totožné s příznaky obyčejné chřipky: náhlá horečka, kašel a bolest svalů. Prevencí proti chřipce je důkladné mytí rukou.