Český fotbal nastoupil očistnou kůru
Červnová valná hromada ČMFS udělala mezi funkcionáři pořádný průvan. Mj. skončilo celé předsednictvo v čele s Pavlem Mokrým, kterého ve vedení svazu nahradil Ivan Hašek. Místopředsednickou pozici neudržel ani dlouholetý člen Výkonného výboru Jiří Kubíček, jehož za poněkud nestandardních okolností nahradil Kučera. Současnou situaci českého fotbalu rozebíral právě s ředitelem olomoucké Sigmy Jiřím Kubíčkem kolega Jan Hloch...
"Ty věci se usazují a mají dvě roviny. První je rovina politická, což je příchod Ivana Haška, který fotbalu může jednoznačně pomoci. Když bude Ivan razit svoji politiku, tak se všichni přidají, protože min. v prvním roce proti němu určitě nikdo nepůjde. Zvláště poté, co si na sebe vzal těžké dva kříže, tedy vedení svazu i reprezentace. Také je pozitivní, že z fotbalu odešla spousta lidí, které jsem kritizoval a kteří na něj měli velký vliv. Nikdy jsem nedokázal pochopit, jak se může ve spolkovém uspořádání razit filozofie ohlupování a výhod pro sebe. Druhá rovina je osobní. Některé věci jsem ještě nepochopil. Konkrétně v případě pana Kučery nechápu dvě věci. Buď o ten post usiloval po dobu celých čtyř let, a v době, kdy já dřel jako kůň, tak on na něj čekal. Pak mi v předvečer řekl jdu proti tobě - to ukazuje na charakter a od toho raději dál. Druhá věc a to postupně vyplouvá na povrch, on se byl schopen sejít s panem Mokrým v předvečer volby. To znamená, že to zobchodoval, že na něho vytáhli něco, čemu podlehl. V případě, že na něj někdo vytáhl něco jako např. na mě, tedy prolomení osobního mailu nebo na něj něco věděli z podnikatelského prostředí. Tomu rozumím, že takový tlak může nastat, ale pak si říkám, že takový člověk nemůže být politikem, protože je ohýbatelný pořád. Vlézt do takového rizika je pro mě nepochopitelné, protože pokud mám problém, tak se to časem projeví."
"Lidé českému fotbalu mohou věřit, jméno nového předsedy Ivana Haška je dostatečnou garancí. Co se týká kvality národního mužstva i kvality klubů, tak ta je odvislá od jiné věci. My jsme vždy dokázali skvěle vychovávat mládež, ale v určité chvíli se nám ti mladí vytráceli do světa dříve, než prokázali svou kvalitu. Venku se neprosadili, sedli si tzv. na zadek a další Rosický už se neobjevil. To znamená, že hráči by měli hrát v české lize co nejdéle, zhruba do 22 let, aby se vykopali a pak mohou za výhodných podmínek odcházet do zahraničí. Ale k tomu musí vedení svazu dát podmínky, to znamená ochránit klubové investice. Tedy zamezit útěku hráčů přes manažery, za každou cenu do 18 let pryč přes fiktivní bydlení a fiktivní školy. Dále je to otázka financí. není možné srovnávat např. Sigmu s Evertonem, když náš rozpočet je 2 miliony Euro je platem jejich jednoho hráče a celkový rozpočet mají 150 milionů Euro. To prostě srovnávat nejde. Jestli chcete postavit dům a máte na něj 3 miliony nebo 20 milionů, tak samozřejmě ty domy budou v jiné kvalitě. My opravdu patříme na 13. - 22. místo v Evropě, to znamená, že si musíme zvyknout, že léta po roce 1996, kdy jsme uspěli dost šťastně - vemte si, jak jsme postoupily skupiny, tak se dlouho nebudou opakovat, protože silná a bohatá Evropa to nedovolí. Měli jsme dobrou generaci a geniálního stratéga Brücknera, který je od roku 2001 nejlepším trenérem v republice a já mám podíl na tom, že se tím reprezentačním trenérem stal."
"Karel je čestným členem tohoto klubu. On zde trénoval 12 let, 3 roky ve druhé lize a poté 3 x tříletku v první lize. Z toho jsme načerpali obrovské zkušenosti a viděli jsme, jak tady šel fotbal nahoru. V mých očích patří Karel Brückner k největším stratégům, taktikům a trenérům v Evropě. On je jako herec Národního divadla, trenérská celebrita, která dokázala z ničeho vytvořit opravdu kvalitu, díky metodám pro pár hráčů, které měl k dispozici, protože kádr měl omezený. Přesvědčili jsme se, že jdeme správnou cestou a musíme si v klubu vychovat dalšího takového trenéra, který mu bude šlapat na paty."
