Schodek rozpočtu může dosáhnout až 230 miliard

Schodek rozpočtu 230 miliard korun. To hrozí podle ministra financí v příštím roce, pokud nedojde ke změně některých zákonů. Tento rekordní deficit představuje asi 7 procent českého hrubého domácího produktu. Premiér se proto odděleně sešel s předsedy dvou nejsilnějších stran, aby s nimi projednal balíček návrhů, který by mohl deficit snížit o 70 miliard.

Eduard Janota, foto: ČTK

Uvažuje se například o zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, růstu spotřební daně z benzinu a nafty či snížení výdajů státního rozpočtu. Ve hře je i zdvojnásobení daně z nemovitosti, snížení příspěvku na stavební spoření nebo stagnace důchodů a platů. To by mělo plánovaný deficit stlačit přibližně na 160 miliard. Aby se schválil, musela by se podle Jana Fischera mimořádně sejít sněmovna. Tato varianta se ale podle něj šéfům ODS a ČSSD nezdála reálnou.

Jiří Paroubek, foto: ČTK

"Jedna cesta je připravit nějaký balíček, který by byl předložen ještě současné sněmovně. Ta by ovšem musela projevit vůli se mimořádně sejít. Šéfové obou stran vyjádřili k tomuto způsobu skepsi. Pokud nebude tato vůle, vláda je připravena k návrhu rozpočtu, který předloží do 30. 9., předložit celý komplex doprovodné legislativy už v paragrafovaném znění. Ten dá návod, jak se vrátit z těch 230 na 160 miliard."

Ministr financí Eduard Janota současně dodal, že by se o změnách mělo hlasovat dohromady. S tím nesouhlasí předseda ČSSD Jiří Paroubek.

"Já jsem doporučil, aby zákony, které chce ministr financí navrhnout, byly děleny, to znamená, aby se o nich dalo hlasovat zvlášť."

Mirek Topolánek, foto: ČTK

Paroubek zopakoval, že ČSSD nepodporuje zvyšování DPH a naopak požaduje daňovou progresi. Šéf ODS Mirek Topolánek preferuje variantu, aby se rozpočet spočítal podle současných čísel a soubor opatření se k němu přidal jako doporučení.

"My si myslíme, že tato administrativa má udělat všechny nelegislativní kroky k tomu, aby redukovala schodek státního rozpočtu s tím, že ty legislativní jsou z časových důvodů neprosaditelné."

Topolánek tak chce nechat finální rozhodnutí až na nové vládě. Legislativní změny by podle něj měly začít platit od poloviny příštího roku. Pak by následoval krizový rozpočet na 18 měsíců. Naopak bývalý ministr financí Miroslav Kalousek si myslí, že by se už čekat nemělo, neboť rozpočet musí odrážet platnou legislativu. Navrhovaný rozpočtový deficit považuje za zhoubný i prezident Václav Klaus, který býval ministrem financí. Ten by ho krátil ještě více.