V Pedagogickém muzeu J.A. Komenského se ocitnete na hodině dějepisu

Další minuty nás zavedou do Pedagogického muzea J.A. Komenského v Praze, kde je od května otevřena výstava Stalo se v zemi české...aneb Jak se učil dějepis, která mapuje historii vyučování dějepisu od 16. století.

Magdaléna Šustová

Na výstavě se to hemží časovými přímkami, starými fotkami, rozličnými učebními pomůckami, vzpomínkami na výuku dějepisu a především velkými nástěnnými obrazy, které asi každý zná z doby své školní docházky. Jsou tady díla Zdeňka Buriana přibližující život v pravěku i vlastenecky laděné obrazy legionářů, které vznikly v období první republiky. Autorka výstavy Magdaléna Šustová upozorňuje na jeden exponátů:

"Zajímavý obraz je německé provenience a zobrazuje nacistický sjezd někdy ve třicátých letech. Kvůli tom, že byl pravděpodobně umístěn na české škole, tak doznal poměrně značné úhony."

Žákům zjevně vadily nejvíce hákové kříže, ty jsou na obraze různými způsoby poničeny.

"Co se týče těch školních obrazů, tak pocházejí nejen z české produkce, ale také z Německa, Polska a Ruska. Kromě dvou obrazů jsou všechny z našich sbírek a jsou vystaveny pravděpodobně poprvé. I do budoucna se budeme snažit co nejvíce je během výstav zpřístupňovat, protože to je školní pomůcka, která má v našich zemích velmi dlouhou tradici, ale bohužel je velmi málo zmapovaná."

Chronologický přehled dějin českých

Které exponáty patří mezi ty nejzajímavější a nejhodnotnější?

"Jeden z nejzajímavějších je veliký chronologický přehled českých dějin, který nám zapůjčili kolegové z Vlastivědného muzea v Olomouci. Je to přehled tuším z roku 1863, je to pravděpodobně jeden z prvních přehledů českých dějin pro děti. Pak je tady několik časových os, které patří k mým favoritům, zvláště časová osa, kterou navrhl Eduard Štorch a vyšla v roce 1937."

Průřez tiskárnou v Tbilisi

Přesto ale Magdaléně Šustové na výstavě něco chybí.

"Kvůli tom, že výstavní prostory mají okolo 100 metrů čtverečních, tak mnoho obrazů, které mám rád se sem prostě nevešlo. Nejvíc mě mrzí, že se nám nepodařilo sehnat a koupit obraz ´Pionýři píší Klementu Gottwaldovi´, ten se nám podařilo sehnat zrovna dnes, byť v menším rozměru než je skutečný originální obraz."

Mezi exponáty je možné si prohlédnout i žákovské práce a některé jsou opravdu kuriózní.

"Jedna z takových hrůzných je průřez tiskárnou, kterou postavil J.V.Stalin v Tbilisi, ta pochází někdy z padesátých let dvacátého století. Pak taková pozitivnější žákovská práce je takový souhrn jak člověk bydlel a bydlí, který vznikl zřejmě někdy ve dvacátých až 40. letech 20. století."

Výstava v Pedagogickém muzeu J.A. Komenského končí 9. listopadu, příští rok se pak přesune do Olomouce. My na hodinu dějepisu zavítáme v některé příští historické rubrice.

Foto: autorka