Inovativní výuka dějin 20. století. Projekt Dějepis+ se podle ministerstva osvědčil

V Česku se už řadu let debatuje o možnostech zkvalitnění výuky dějepisu, který je stále vnímán jako biflovací předmět založený na výčtu letopočtů a událostí. Podle odborníků by se děti měly učit pracovat s informacemi a rozvíjet kritické myšlení. Právě to je cílem projektu Dějepis +, který už dva roky testují učitelé na více než dvou stovkách škol. Výsledky jsou podle ministerstva školství dobré.

Nový způsob výuky dějin 20. století začalo ověřovat ministerstvo školství v září v roce 2021 v rámci projetu Dějepis+, který má přispět k tomu, aby žáci díky výuce moderních dějin lépe chápali souvislosti nedávné historie se současností. Na realizaci projektu spolupracuje Národní pedagogický institut s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Žáci se například v hodinách dějepisu učí rozebírat dobové texty, fotografie nebo filmové ukázky, vyhledávat informace a kriticky hodnotit jejich věrohodnost. Tímto způsobem podle odborníků prohlubují historickou gramotnost, lépe tak pochopí příčiny a důsledky historických dějů.

Projekt probíhá na více než dvou stovkách základních i středních škol na celém území Česka. Podle ministerstva školství má moderní přístup k výuce historie 20. století dobré výsledky.

Jak vypadá badatelská výuka dějepisu v praxi? V reportáži v Událostech České televize o pilotáži projektu Dějepis+ a fungování učících se komunit učitelů hovořil Jan Mušuta z @msmtcr, gymnaziální pedagog Václav Adámek a jeho studenti.
Celá reportáž https://t.co/YyUHpUi4QO pic.twitter.com/ZhZwIxND9i

— Ústav pro studium totalitních režimů (@ustr_cr) March 13, 2023

Vzor pro zavádění chystané reformy

Václav Adámek|Foto: ČT

Do projektu Dějepis+ se zapojilo také například Klasické gymnázium Modřany v Praze. „Je to časově náročnější, někdy výrazně a někdy i do soukromého času - do odpoledne, nebo po večerech. Učitel si musí dát pozor na časové plánování, jak jednotlivé kroky budou navazovat a kolik jim má dát času. Motivuje mě to, že mě to baví a baví to i ty žáky,“ řekl Českému rozhlasu učitel Václav Adámek.

Do pokusného ověřování je zapojených na 400 učitelů dějepisu. Ti se vzájemně podporují a sdílejí své zkušenosti s inovacemi ve výuce.

Jan Mušuta|Foto: ČT

„Ukazuje se nám, že k proměně výuky ve třídách nestačí proměnit jen zadání, který má stát vůči školám v rámci vzdělávacích programů, kde se píše, co se má probrat, ale učitelé potřebují kontinuální a dlouhodobou podporu, aby výuku skutečně proměnili. A ukazuje se to, že právě, že se setkávají s učiteli stejného předmětu a jsou pod nějakým metodickým vedením, je tou cestou, jak výuku proměnit,“ vysvětlil ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství resortu Jan Mušuta.

Pokud se tento model osvědčí, chtělo by ho ministerstvo podobnou cestou dostávat nové způsoby výuky i do dalších předmětů v rámci chystané reformy vzdělávání na základních školách.