Vědci protestují proti rozpočtovým škrtům na základní výzkum
Českým vědcům došla trpělivost. V úterý v centru Prahy protestovali proti chystaným škrtům ve státním rozpočtu na vědu a výzkum. V příštích třech letech by měl příspěvek státu pro Akademii věd klesnout na polovinu. Zhruba tři stovky demonstrantů se zúčastnily hapenningu s názvem Vražda české vědy. Podrobněji teď Milena Štráfeldová:
vyřkli organizátoři protestu rozsudek nad paňácou znázorňujícím českého akademika a symbolicky ho pověsili z okna Ústavu dějin umění AV ČR. Jeho popravě přihlížely stovky vědců, ale i jejich příznivců nebo turistů.
"Tento happening měl znázornit to, co se děje z pozice vlády České republiky a Rady pro vědu a výzkum. To znamená snahu zlikvidovat českou vědu nebo omezit možnosti Akademie věd České republiky ve své činnosti,"
uvedl jeden z organizátorů protestu Martin Krummholz z Ústavu dějin umění. Vědcům se nelíbí, že podle rozhodnutí vlády by se měly v příštích třech letech snížit prostředky pro Akademii z pěti na dvě a půl miliardy. To může být podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Hořejšího pro Akademii likvidační:"Protože to jsou peníze, ze kterých je placena většina mezd našich pracovníků."
Ministryně školství Miroslava Kopicová, jejíž resort se současně stará i o vědu a výzkum, s protestujícími vědci ale nesouhlasí.
"Není čas, kdy chodit do ulic. To není cesta, jak se dohodnout, jak celý systém vylepšit."
Ve skutečnosti totiž nejde o celkové krácení prostředků, těch i v příštím roce do vědy a výzkumu nateče kolem 25 miliard. Vláda ale rozhodla, že se prostředky přerozdělí a více peněz na úkor základního výzkumu dostanou vysoké školy a tzv. aplikovaný výzkum. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Karla Šperlinga totiž u nás jde do základního výzkumu téměř 60 procent všech státních peněz. A to je ve srovnání se zahraničím naprostá výjimka:
"To nemá ve světě obdoby. Ve světě jde do základního výzkumu 20 až 30 procent státních prostředků."
Aplikovaný výzkum, který přináší konkrétní výsledky i s jejich vyčíslitelným přínosem, se totiž jinde ve světě podporuje hlavně ze soukromých prostředků. Tato tradice ale podle bývalého předsedy AV ČR Václava Pačesa u nás prakticky zanikla:"Před druhou světovou válkou tady byl velmi silný podnikový výzkum. To dnes nevidíme, dnes vlastně vůbec největší problém našeho výzkumu je nedostatek soukromých zdrojů, které do něj jdou."
Vytvořit rezervu pro Akademii věd v úterý doporučil i senátní výbor pro vědu a vzdělání. Jednal s ním předseda Akademie i ministři školství a financí.
"V zásadě jsem se senátním jednáním spokojen,"
uvedl šéf akademie Jiří Drahoš. Pro ministra financí Eduarda Janotu je ale těžké najít v napjatém rozpočtu rezervy:
"Bylo doporučeno, aby prostředky na vědu byly posíleny. Musíme ale zvážit na úkor čeho, na úkor koho."
Akademici slibují, že jejich protesty budou pokračovat. Obrátili se i na evropské vědce se žádosti o podporu svých požadavků.