ČR je v celkových výdajích na vědu stále pod průměrem EU
Celkové výdaje na vědu v Česku v loňském roce vzrostly, a to o jednu pětinu. Na první pohled ale pozitivní informace, které zveřejnil statistický úřad, skrývají několik problémů. V rámci Evropské unie je Česko ve výdajích na vědu stále podprůměrné. Na výzkum sice dávají peníze soukromé firmy, ale ty financují hlavně sektory, kde se dá vydělat. Nejistota také panuje také ohledně zkracování rozpočtu Akademie věd. Do údajů se také promítly unijní dotace, které šly hlavně na velké vědecké projekty, které chce Česko v nejbližších letech vybudovat.
"Rok 2011 znamenal výrazný příliv zahraničních zdrojů, a to zejména ze zdrojů Evropské unie, poněvadž začalo masivní financování infrastruktur v rámci operačního programu pro výzkum, vývoj a inovace. V mých očích ten meziroční nárůst mezi roky 2010 a 2011 je v podstatě dán jenom tím nárůstem těch veřejných zahraničních prostředků."
Přestože je loňský nárůst financí na vědu nejvyšší za posledních deset let, stále tvoří výdaje na výzkum jen necelá 2 procenta HDP, což je stále pod průměrem zemí evropské sedmadvacítky. Evropské dotace pro vědu se ale budou ztenčovat, upozorňuje Karel Aim.
"Pokud bude ta úroveň kofinancování taková, jaká byla, tak budeme potřebovat asi dvě miliardy ročně počínaje rokem 2014 - teoreticky. Bude to asi nabírat trochu zpoždění, ale nevyhneme se tomu. Žijeme se skutečností, že od roku 2011 vlastně celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace nám stagnují a ten plán v současném schváleném střednědobém výhledu do roku 2015 nepředpokládá žádný růst."
"Myslím si, že jednoznačně nemohli. Jsou to obrovské sumy, které se do toho investují a i jenom ta česká spoluúčast, těch 15 procent, které k tomu musíme doplatit, je docela velká zátěž. Ještě větší zátěž samozřejmě bude po roce 2015. kdy vyschnou bruselské peníze. Potom na udržení provozu těchto nových institucí bude potřeba mít fondy, které umožní, aby to fungovalo dál."
Podle Václava Hořejšího si peníze mohou vydělat velké projekty samy, počítá se ale i se státní pomocí.
"Stát se snaží vytvořit fond, ze kterého by se část těch výdajů čerpala. Počítá se a myslím si, že oprávněně, s tím, že tyto špičkové instituce budou schopny sehnat si peníze ze zahraničí, třeba z nějakých zahraničních grantových zdrojů. Část peněz si získají ze smluvního výzkumu s průmyslem, a i z toho, že budou prodávat patenty a licence."
"Myslím si, že to není zas tak hrozné. Peníze se rozdělují na takzvané institucionální, to znamená to, co jde těm institucím, které se zabývají výzkumem - třeba ústavy Akademie věd nebo vysoké školy. To je určeno na takový jejich základní provoz. A potom je to účelové financování, to znamená to, čemu se trochu zjednodušeně říká grantové. Peníze, které jdou na to účelové versus institucionální financování, tak například u ústavů AV je to v poměru zhruba asi jedna ku jedné. To znamená asi polovinu toho celkového rozpočtu si ty ústavy musí vysoutěžit."
Podíl firemního sektoru na vědě podle nejnovějších údajů stoupl. Firmy nejvíce investovaly do automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu a také do výroby lokomotiv. Václav Hořejší ale připomíná, že nelze zjistit, co si společnosti vlastně do nákladů na výzkum a vývoj účtují.
"Když někdo vyvíjí nějaký nový výrobek, tak si do toho započte podle metodiky nějaké náklady, takže rozhodně to není na vědu. To, že firmy dávají víc, než kolik dává stát, to je v pořádku, je to ve všech vyspělých zemích. Dokonce ten poměr bývá dvě ku jedné, což u nás není. Je ale velká otázka, co ty firmy si vykazují jako svoje náklady na výzkum, vývoj a inovace."
Karel Aim připomíná, že peníze z firem se nedaří dostávat do veřejného výzkumu, tedy například vysokým školám, kde by byly potřeba.
"Nám se nedaří vlastně investice do výzkumu a vývoje z podnikatelské sféry ve větší míře dostat do veřejných výzkumných institucí a do veřejných vysokých škol. V tomto ukazateli je Česká republika přímo na ocase statistických údajů v EU. Fakt je ten, že výdaje podnikatelské sféry na výzkum a vývoj jsou, teď nevím přesně, 95 plus mínus jedno procento opět spotřebovávány v podnikatelské sféře. V celkových výdajích vládního sektoru, kam patří i Akademie věd, to znamená co tento sektor úhrnem spotřebovává, tak v tom ta část, která přijde z podnikatelské sféry, tvoří asi 3 procenta."
V Česku stále pokračuje debata ohledně financí pro dvě velké instituce, kde se provádí většina českého výzkumu - veřejné vysoké školy a Akademii věd České republiky. V létě se objevily informace, že by akademie měla přijít o několik set milionů korun. Stále ovšem není jasné, o kolik peněz přijde instituce, která má celkový rozpočet přes 8 miliard korun. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš řekl, jak vůbec vypadá její financování.
Profesor Václav Hořejší doplnil, kolik podle nejnovějších údajů musí Akademie věd ušetřit.
"Nejdřív hrozilo opravdu hrozné snížení, něco jako 500 milionů korun na příští rok. Potom se to zmírnilo na asi necelých 300 milionů a poslední zpráva, kterou jsem slyšel, je optimističtější, snížení by mělo být asi o 100 milionů korun."
Proti poklesu veřejného financování ale protestovaly i vysoké školy. Ty jsou financovány prostředky na jednoho studenta. Průměrné financování jednoho studenta vysoké školy by podle nich už dále nemělo klesat. Vyřešit situaci by mohlo takzvané zápisné, které by studenti platili při zahájení akademického roku. Podle ministra školství Petra Fialy nemůže nikomu bránit ve studiu na vysoké škole. Jeho přesná výše ale zatím nebyla stanovena.
