Umělá inteligence vám pod řízek neplivne. Hrozí však, že při vaření převládne vkus většiny

Vymyslet nové recepty, přizpůsobit jídelníček podle nutričních hodnot, zajistit stejnou porci nebo zaplnit pracovní místa tam, kde chybí lidská síla. Takové výhody přináší využití umělé inteligence v kuchyni a restauracích.

Má však i nevýhody, uvedl Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV.

Tomáš Hříbek|Foto: Filosofický ústav Akademie věd ČR, CC BY-SA 3.0 CZ

"Sbírá obrovské množství dat, a tím pádem posbírá také ty předsudky, které v těch datech už jsou. Může se to projevit třeba ve vylučování některých věcí nebo průměrování, takže třeba menšinové recepty nebo menšinové kuchyně jsou zprůměrovány. Tak jestli by to třeba nevedlo k takovému trendu, jak to známe, ta mcdonaldizace kultury jídla globálně, nebo Tex-Mex, takové to přizpůsobování většinovému vkusu, kdy ve Spojených státech mají rádi mexické jídlo, ale ne tak ostré jako v Mexiku, tak se to tomu přizpůsobí a tak dále."

Umělá inteligence by tak mohla opomíjet regionální recepty nebo kuchyni minoritních skupin.

"Pokud bychom si dali pozor na ty předsudky, tak je zase možné se vyhnout tendencím, které mají lidé, že jsou unavení, nebo třeba některý den mají špatnou náladu, a robot vám neplivne pod řízek a tak dále. Ta generativní umělá inteligence má k dispozici obrovské množství dát, ale tím pádem může být ještě více tvůrčí, než je toho schopen běžný člověk."

Jak dodal na mezinárodním workshopu Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV, problematická je energetická náročnost umělé inteligence a její dopad na životní prostředí.

Díky robotům může být bar i v malých obcích

Na druhou stranu dokáže třeba ve školních jídelnách eliminovat nepříznivou stravu. Musíme si však dávat pozor na to, abychom neskončili u nějaké průměrnosti. Kde všude se může pozitivně projevit umělá inteligence ve stravování?

"Nepochybně v oblasti industriálního vaření. Roboti umělé inteligence dokážou zajistit jednotný standard pro všechny. A taky je tam samozřejmě prostě rychlost doručení, schopnost řešit individuální požadavky zákazníků, a také vidíme velký pokles zaměstnanosti v oblasti toho jídelního průmyslu. Nasazení robotů může tenhle problém vyřešit. Ale v oblasti zaměstnanosti nehrozí úplně to, co vidíme v médiích, že by zmizeli lidé z kuchyní a tak dále. To si myslím, že nehrozí. Zatím lidský dohled nad činností robotických systémů nebo AI systémů je důležitý a není úplně nahraditelný. A když se ti roboti začnou vyrábět sériově, a jejich cena mimořádně poklesne, tak i malá městečka a vesnice, které si nemohou dovolit mít restauraci nebo kvalitní bar, ho budou moci mít."

Juraj Hvorecký|Foto: Filosofický ústav Akademie věd ČR

Jak dodal Juraj Hvorecký, jsme však daleko od momentu, kdy by mohly být kuchyně plně automatizovány. Jak už bylo řečeno, umělá inteligence sbírá obrovské množství dat. Kde je hranice toho, co bude třeba vědět o stravovacích návycích lidí?

"Sběr dát je obecně problémem u každé umělé inteligence. Ona prostě má tendenci data sbírat, a je důležité se ptát výrobců, uživatelů, restaurací a tak dále, kde jejich data končí, a jak jsou využívána. Zároveň je potřeba si uvědomit i to, že data jsou důležitá, protože umožňují výrobcům a producentům dozvědět se více o stravovacích návycích a lépe tomu přizpůsobovat výrobky i vaření jako takové."